Článek
Propast se sice začala uzavírat, ale jen pomalu. Za posledních 15 let se u průměrného výdělku zmenšila o dvě procenta a u mediánu o 5,5 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu za roky 1996 až 2011.
Odborníci na problematiku rovnosti podotýkají, že ženy mívají nižší příjem, protože obvykle pracují v profesích a oborech s nižšími mzdami. Mnohem méně se také dostávají do lépe placených vedoucích pozic.
Nižší plat i za stejnou práci
Ale i na stejných místech vydělávají méně než jejich kolegové. Bývají totiž méně dravé a často si na rozdíl od mužů nedokážou říct o odpovídající plat, uvádějí aktivistky z neziskových organizací. Ony a někteří experti poukazují na možnou platovou diskriminaci. Upozorňují i na to, že nižší mzdy se odrazí v nižší penzi. Ženám tak ve stáří víc hrozí chudoba.
„Česká republika patří mezi země s nejvyšším rozdílem v platech žen a mužů,“ upozornila loni na meziparlamentním setkání Výboru pro práva a rovné příležitosti v Evropském parlamentu v Bruselu místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková.
Českým specifikem zaměstnávání žen a mužů a jejich odměňování ve srovnání se světem je skutečnost, že většina mužů ze svého platu rodinu při trvalém růstu cen a nákladů na provoz domácnosti kompletně nezajistí, a příjem ženy je tak pro českou domácnost životně nutný.
Podporovatelé rozdílů v platech za stejnou práci mezi pohlavími upozorňují na to, že ženy jsou častěji doma s dětmi, využívají různých úlev, takže odpracovaná doba se mění ve prospěch mužů.
Ani vzdělání příliš nepomáhá
V roce 1996 ženy v Česku dosáhly na 77 procent průměrné mzdy mužů. Vydělávaly 9449 korun, muži měli v průměru 12 245 korun hrubého. S celkem 8400 korun si ženy přišly na 79 procent mediánu mužů, který činil 10 650 korun. Nad medián neboli střední hodnotu vydělává polovina lidí.
V roce 2008 dostávala žena průměrně 21 798 korun hrubého a muž 29 429 korun. Rozdíl se prohloubil, odpovídal 26 procentům. Medián se lišil o téměř 21 procent. Střední mzda žen se rovnala 19 343 korunám, u mužů 24 367 korunám. Poté se nůžky začaly mírně uzavírat. Přidávalo se třeba ve školství či zdravotnictví.
Vysokoškolačky si průměrně v roce 2011 vydělaly o 18 procent méně než vysokoškoláci. Za svou práci dostávaly v průměru 35 230 korun, muži pak 48 882 korun. Medián se lišil o pětinu. U žen s vysokoškolským titulem byl 30 164 korun a u mužů 37 539 korun.
Středoškolačky s maturitou si průměrně přišly na 23 175 korun hrubého, středoškoláci na 28 441 korun. Rozdíl se rovnal 22 procentům. U mediánu byl asi 15 procent. Střední mzda středoškolaček byla 21 741 korun, u středoškoláků 25 481 korun. Ženy se středním vzděláním bez maturity si v průměru vydělaly o čtvrtinu méně, medián měly o 27 procent nižší než muži.
Výrazné rozdíly bývají v jednotlivých oborech. Třeba v oblasti komunikací v roce 2011 měly ženy 69 procent průměrného platu a 73 procent mediánu mužů. V peněžnictví a pojišťovnictví si muž v roce 2011 vydělal v průměru asi 66 500 korun hrubého, žena 37 800 korun. Bylo to tedy o 43 procent méně. Medián se tu pak liší zhruba o 35 procent - u žen byl 30 795 korun, u mužů 47 299 korun.
Nejmenší rozdíly v pohostinství a dopravě
V oblasti vzdělávání si žena v průměru přišla na 25 050 korun a muž na 32 138 korun. Ženy si tak domů odnášely o 22 procent menší průměrnou hrubou mzdu než muži. Ve zdravotnictví a sociální péči měly v peněžence o 30 procent méně.
Vydělaly si v průměru 24 341 korun, muži pak 35 042 korun. Nejmenší rozdíly byly v pohostinství a v dopravě. Pohybovaly se pod deseti procenty. Příjmy tam jsou ale také o dost nižší než v jiných oborech. V zásobování vodou a v odpadním hospodářství dokonce ženy měly o procento vyšší průměr a o tři procenta vyšší medián.