Článek
„Zákon navalí na soutěžitele spoustu formálních povinností,“ řekl v úterý náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Sixta na právním kongresu v Seči.
Novela je podle něj dílem složitého kompromisu. Připomínkové řízení a jednání o zákonu v parlamentu označil za nestandardní s tím, že byla snaha do normy vkládat i věci, jež s ní vůbec nesouvisejí.
„V něčem se až v praxi ukáže efektivita nových ustanovení,“ uvedl Sixta. Informoval, že ihned poté, co byla zatím poslední novela zákona s účinností od 1. dubna schválena, už interně dostal od představitelů vlády další pokyn, aby MMR pracovalo zase na další novele.
Přitom úředníci i firmy na adresu MMR namítají, že jim k novele zákona stále chybí klíčové prováděcí vyhlášky a závazné ministerské výklady, bez nichž nemohou zákon bezchybně naplňovat.
Předražení bývá už součástí zadání
Opatrně formulovanou skepsi dal najevo před zhruba stovkou právníků a soudců vůči novému zákonu rovněž ředitel legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství Miroslav Růžička.
„Za tři roky se zákon změnil dvanáctkrát a nemáme pocit, že by to byl vývoj tím správným směrem. Pokud někdo vloží do zadávací dokumentace předražený projekt, třeba křižovatku za čtyři miliardy, tak nakonec z tendru stejně vypadla zakázka na plus minus čtyři miliardy,“ řekl dále Sixta s tím, že to jsou problémy, s nimiž se při přípravě novely na MMR potýkali.
Podle něho sice komise vybírá mezi dodavateli, který je nevýhodnější, ale už nenamítne, že křižovatka za čtyři miliardy je prostě moc drahá a že zadávací parametry by mohly být výrazně „levnější“.
Dosud musel být tendr vyhlášen u zakázek, které v případě služeb přesahovaly dva milióny a u stavebních prací šest miliónů korun. Nově zákon limit snižuje u všech typů zakázek na jeden milión korun. Přitom ale i u menších dodávek zboží či služeb úřadům a veřejným institucím v hodnotě už nad 500 tisíc budou muset dodavatelé zveřejňovat v plném znění smlouvy, včetně dalších dokladů a konečné ceny.
„Ročně jsme v ČR realizovali deset tisíc zakázek, teď jich bude třicet tisíc. To znamená, že bude muset být třikrát tolik komisí, třikrát tolik dokumentů, třikrát tolik administrativních výdajů spojených s veřejnou zakázkou. O tomto se ale diskuse prakticky nevedla, protože v programovém prohlášení vlády se praví, že se limity sníží na polovinu,“ dodal Sixta.
To, že se musí uveřejnit smlouva a konečná cena u kontraktu nad 500 tisíc, ale veřejná zakázka se musí vyhlašovat od miliónu, označil za rozpor uvnitř zákona, který je důsledkem pozměňovacích návrhů.
„To zadavatele dostává do situace, že budou uveřejňovat i zakázky, na které se tendr provádět nebude,“ připomněl Sixta.
„Novela zákona o veřejných zakázkách je právnicky zdařilé dílo,“ oponoval Sixtovi advokát a předseda Komory administrátorů veřejných zakázek Robert Pergl. V souvislosti se svým apelem na urychlené vyškolení úředníků ovšem připustil, že „novela je opravdu složitá“.
Novela zároveň ruší losování. „To ovšem bylo před pěti lety představováno jako naprostá protikorupční bomba, a pak stačila jedna karlovarská losovačka,“ měl daleko do optimismu Sixta.
K losovačkám informoval, že po celé republice se nyní vede zhruba stovka aktivních vyšetřování zmanipulovaných losovacích programů v zakázkách, jejichž úhrnná hodnota činí přibližně 23 miliard korun. Vyšetřováni jsou podle něho programátoři, radní, zastupitelé, úředníci. I když se tento systém výběru zprofanoval, zdůraznil, že počet „losovaček“ dosud naopak rostl.
Podmínka certifikátů ISO padla
Ruší se rovněž podmínka, že uchazeči o tendr musejí mít certifikaci, jako je ISO. „Tím totiž zadavatelé rádi zužovali okruh soutěžitelů,“ dodal Sixta. Dodavatelé budou mít dále povinnost hlásit své reálné subdodavatele a zadavatel (úřad) je musí uveřejnit.
U veřejné zakázky se stává další povinností zveřejňovat strukturu vlastníků firem. „Stát také přitvrzuje v kontrole zadavatelů (úřadů), což je dobře, ale je otázka, zda jsou na to připraveni,“ připomněl Pergl.