Dají se shrnout takto: státní podpora byla prý nedávno opět snížena, spoření už není výhodné, rapidně o něj klesá zájem a lidé přijdou brzy o zbytek výhod, neboť vláda zavede účelové vázání státní podpory stavebnímu spoření na jeho využití na bydlení. Ve skutečnosti je to ale zcela jinak.

Je dál výhodné

Výše státní podpory se v současnosti nijak nezměnila. To, o čem rozhodla Sněmovna zhruba před čtrnácti dny, znamená jen prodloužení současných podmínek i po 31. prosinci 2011. Ústavní soud totiž nynější výši státní podpory časově omezil jen do konce letošního roku.

Fakticky se tedy nestalo vůbec nic. Připomeňme, že podpora činí 10 procent z ročně naspořené částky, maximálně z 20 tisíc korun. Státní příspěvek tedy může činit nejvýš 2000 korun ročně. Od letoška je zdaňován i úrok z vkladů a úrok z připsané státní podpory.

To, že stavební spoření přestalo být výhodné, je rovněž nepravdivým tvrzením. Vklady přinášejí zpravidla hrubý výnos 2 procenta ročně (tedy přibližně stejně jako nejlepší spořicí účty v bankách) a navíc ještě státní podporu až 2000 korun podle výše ročně naspořené částky. Spořicí účty tedy zcela jasně pokoří, pokud nám ovšem nevadí až šestiletá vázanost vkladů na stavebním spoření. Tak výhodné jako stavební spoření nebyly ani nedávné první Kalouskovy pětileté státní dluhopisy.

Lidé mají okolo 4,7 miliónu smluv o stavebním spoření a uloženo přes 426 miliard korun.

To, že se zájem o stavební spoření propadá, také není pravda. Za prvních deset měsíců letošního roku – tedy za období platnosti snížené státní podpory na maximálních 2000 korun – bylo sice uzavřeno méně nových smluv ve srovnání se stejným obdobím loni, ale jen zhruba o 14 procent. Konkrétně 562 tisíc proti 654 tisícům.

Snižuje se sice i celkový počet smluv o stavebním spoření, ale to je trend započatý prvním velkým omezením výše státní podpory, ke kterému došlo od ledna 2004. V současnosti (na konci prvního pololetí) je stále okolo 4,7 miliónu smluv o stavebním spoření a na účtech lidí je uloženo přes 426 miliard korun. To je obrovská suma. Pro srovnání, například v penzijních fondech měli lidé k 30. září zhruba poloviční částku – 228 miliard korun.

Toho, že někdy v budoucnu bude státní podpora vázána na využití peněz na bydlení, je také předčasné se bát. A to z více důvodů. Předně, návrh zatím nebyl ani předložen, i když se někde dokonce psalo, že už byl schválen.

Dále, podle dosavadních informací by měla být na bytové potřeby vázána jen připsaná částka státní podpory, nikoli vlastní vklady klienta. A využít státní podporu v řádu maximálně desítek tisíc korun na bytové potřeby, například na drobné opravy a údržbu v bytě, by neměl být problém pro nikoho.

Důležité je i to, že účelové vázání státní podpory by se mělo týkat až smluv uzavřených po přijetí a účinnosti této chystané úpravy. Lidé, kteří už mají stavební spoření nebo ho uzavřou do účinnosti této změny, tedy mohou být zcela v pohodě.

Poradce nemusí radit dobře

Je třeba si ale dát pozor nejen na nepravdivé či nepřesné zprávy v některých médiích, ale i na některé finanční poradce.

Někteří z nich totiž o něco menší zájem o stavební spoření vyhodnotili tak, že bude méně přínosné pro jejich vlastní podnikání, a rychle se přeorientovali na nabídku jiných produktů.

Tak se vám může stát, že ač dříve tolik vychvalovali stavební spoření, teď vám ho začnou zobrazovat i v nejčernějších barvách. Jedné z našich čtenářek se dokonce nedávno přihodilo, že poradkyně, na jejíž doporučení si v minulosti s manželem zvýšili cílovou částku se závazkem nevypovědět smlouvu v období tří let, se snažila ji najednou přesvědčit, aby smlouvy vypověděli i za cenu ztrát a peníze dali raději do nákupu zlata, tedy do oblasti, v níž nyní podniká. Naštěstí si s manželem zachovali chladnou hlavu a na výpověď nepřistoupili.