Místní koeficient je zvláštní nástroj, který umožňuje obci zvýšit daň vypočtenou podle zákona o dani z nemovitostí na celém území obce dvakrát až pětkrát. Nelze ho uplatnit pouze na některé pozemky, jako je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty.

Místní koeficient, který zavedla Topolánkova vláda, používá v současnosti již asi 400 obcí. Jejich počet se letos proti loňskému roku téměř nezměnil. Hlavním důvodem bylo patrně to, že obce v doznívající ekonomické krizi nechtěly daní z nemovitostí zatěžovat ani občany, ani podnikatele.

Letos se zdá, že opět oživuje zájem obcí o použití tohoto koeficientu. Některé obce totiž pro příští rok místní koeficient nově přijaly a některé se na to ještě chystají. Aby zvýšení mohlo být účinné od ledna příštího roku, zastupitelé však musí přijmout vyhlášku letos nejpozději do 1. října.

Celostátní přehled o tom, které obce letos nově přijaly místní koeficient, zatím není k dispozici, proto uvádíme jen některé příklady.

Z domku k rekreaci i 4290 korun

Kutná Hora přijala už v červnu místní koeficient 2. Současně udělala úpravy některých dalších koeficientů, například zrušila koeficient 1,5 pro podnikatelské subjekty. Jaké to bude mít dopady?

S výjimkou podnikatelů a nemovitostí v katastrálním území Malín se daň z nemovitostí zvýší dvojnásobně. Například vlastník bytu o ploše 70 čtverečních metrů zaplatí místo letošních 336 korun příští rok 672 korun.

Majiteli domku s obytným podkrovím o zastavěné ploše 100 m2 a pozemkem 400 m2, který je v obci přihlášen k trvalému pobytu, zase stoupne příští rok daň ze 670 na 1340 korun.

Podnikatel v katastrálním území Pernštejnec za nemovitost o zastavěné ploše 100 m2 dnes platí 1500 korun ročně, nově zaplatí 2000 korun.

Poměrně velké daně budou muset odvést někteří majitelé rekreačních obydlí. Například u výše zmíněného domku, u kterého pro trvale hlášeného občana stoupne daň ze 670 na 1340 korun, rekreant zaplatí místo dnešních 2145 korun už 4290 korun.
Město zvýšením získá celkově místo 16,5 miliónu asi 25,5 miliónu korun.

Kolín řeší daní i zadlužení

Na dvojnásobek se zvýší příští rok také daň z nemovitostí v Kolíně. „Město mělo jednak dosud nejnižší možnou daň, jednak tím řešíme i obrovské zadlužení města. Má kolem miliardy dluhů v důsledku výstavby průmyslové zóny pro automobilku TPCA a výstavby bytů pro ni. Nedalo se tedy nic dělat,“ vysvětlil místostarosta Jan Pospíšil (TOP 09).

Havlíčkův Brod: „Je to v zájmu lidí“

V Havlíčkově Brodu už je rovněž schváleno dvojnásobné zvýšení daně z nemovitostí od příštího roku.

„Město nemuselo zvyšovat daň za každou cenu. Ale pak bychom neměli dost zdrojů pro obecní investice, jako jsou chodníky, na přípravu území pro bytovou výstavbu apod. Občanům to v jiné podobě vrátíme,“ uvedl vedoucí ekonomického oddělení městského úřadu Josef Jukl.

Jasno je i v Uherském Hradišti – i zde se zvýší od ledna daň na dvojnásobek. „Šli jsme do toho s vědomím, že občané budou nespokojení, ale není jiná možnosti. Kvůli krizi obecní příjmy propadly o 55 miliónů a museli jsme to řešit,“ řekl starosta Květoslav Tichavský (ODS).

Hlavní město zvýšení asi nestihne

V Praze se dosud místní koeficient neuplatňoval, ale letos se ozvali někteří starostové s tím, že by se to mělo změnit.

Například starostové úřadů městské části Prahy 1 a 2 Oldřich Lomecký (TOP 09) a Jiří Paluska (ODS) navrhovali trojnásobné zvýšení daně. Například z domku se zahradou, z něhož se nyní platí 1700 korun, by tak daň činila 5100 korun ročně. Z panelákového bytu o ploše 75 metrů, z něhož nyní činí daň 900 korun, by se zase platilo 2700 korun.

Starostové jiných částí navrhovali i razantnější zvýšení, nebo naopak – zvláště z okrajových částí – doporučovali daně nezvyšovat. Kompromisu mezi městskými částmi se zatím nepodařilo dosáhnout. Městské části samy na svém území daň zvednout nemohou. O zvýšení daně totiž rozhoduje zastupitelstvo hlavního města.

„Obávám se, že vzhledem ke krátkosti času už není v lidských silách přijmout do 1. října místní koeficient. Myslím, že je reálné ho stanovit nejdříve pro rok 2013,“ řekl Právu starosta Jiří Paluska z Prahy 2.

Podle Palusky je nešťastné, že místní koeficient je založen na tom, že zvyšuje daň na celém území obce. „Pro Prahu je to nesmysl. Jsou území, například rodinné domky na okraji Prahy, kde není důvod pro zvýšení daně. Naopak ve středu města, kde jsou z padesáti procent komerční nemovitosti, by to bylo víc než žádoucí. Proto jsou teď tak rozdílné názory na jeho použití,“ soudí starosta.

V Liberci návrh narazil na odpor

Místní koeficient se v současnosti uplatňuje ve čtyřech krajských městech – Hradci Králové (koeficient 3), v Ústí na Labem, Pardubicích a Karlových Varech (všude 2).
Například v Liberci se ale o místním koeficientu v těchto dnech ještě rozhoduje. Náměstek primátorky Jiří Šolc (Liberec občanům) návrh na zvýšení daně připravil, ale nemá pro něho zatím dostatečnou podporu. Proti je nejen opozice, ale i koaliční Věci veřejné. Definitivní rozhodnutí padne na konci září.

Díky zvýšení by liberecká pokladna získala od vlastníků nemovitostí 115 miliónů ročně, tedy dvojnásobně víc než letos.

Cest ke zvýšení daně je víc

V některých obcích se příští rok zvýší daň z nemovitostí i přesto, že obec nepřijme ani nezvýší místní koeficient.

Zastupitelstvo má totiž možnost zvýšit jiné koeficienty určené pro výpočet daně, čehož také řada obcí každoročně využívá, možné je i jejich snížení. Zde už ale skok nahoru není takový jako při použití místního koeficientu.

I v tomto případě musí zastupitelstvo příslušnou vyhlášku schválit do 1. října, aby zvýšení mohlo platit od následujícího roku.