Plán úsporných opatření, který by měl Řecku do roku 2015 ušetřit výdaje za přibližně 28,5 miliardy euro, nyní čeká na schválení v třísetčlenném parlamentu, kde mají vládnoucí socialisté jen těsnou většinu 156 hlasů. Vedle úspor by měl vládní návrh Řecku zajistit také příjem z privatizace státních podniků ve výši až 50 miliard euro.

Hlasování v řeckém parlamentu je naplánováno na konec června a již nyní je zřejmé, že bude naprosto klíčové pro další vývoj nejen v Řecku, ale i v celé eurozóně, která bojuje s politickou nejednotou a odlišnými názory na řešení současné situace. Právě odprodej podílu ve státních firmách přitom může být největším kamenem úrazu. Nesouhlas s masivní privatizací totiž zaznívá i z řad vládních socialistů a odborářů, kteří v zemi s 16% nezaměstnaností na příští středu svolali další generální stávku.

Dalšími úspornými opatřeními a privatizací majetku přitom podmiňují druhou půjčku Řecku Mezinárodní měnový fondEvropská unie. Ty mu loni v květnu přislíbily pomoc v objemu 110 miliard euro, která se ale nyní ukazuje jako nedostatečná. Řecko bude podle některých odhadů potřebovat dalších 90 miliard euro, protože zatím stále není schopno půjčovat si na kapitálovém trhu. Výnosy z dvouletých řeckých dluhopisů dosahovaly během dnešního dopoledne 23,8 %.

Německo chce zatížit i věřitele, ECB to odmítá

Vysoké náklady spojené se záchranou Řecka, vedly v tomto týdnu německého ministra financí Wolfganga Schäubleho k sepsání dvoustránkového dopisu adresovaného kolegům v Radě ministrů a zástupcům ECB, v němž označil současná opatření za nedostatečná a navrhnul, aby Řecká vláda požádala své věřitele o dobrovolné přijetí prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů o 7 let. Schäuble však se svým návrhem narazil u Evropské centrální banky, která již delší dobu vehementně odmítá snahu řešit současné problémy Řecka na úkor věřitelů. Před takovým řešením varoval již v polovině dubna Lorenzo Bini Smaghi, člen Výkonné rady ECB, podle něhož by takový krok pro celý finanční systém mohl znamenat potenciální katastrofu.

Návrh na prodloužení splatnosti dluhopisů ve čtvrtek na tiskové konferenci po zasedání Evropské centrální banky odmítnul i její prezident Jean-Clade Trichet. Ten označil za nejlepší řešení implementaci úsporných opatření a privatizaci státních podílů v řeckých společnostech.

Jednotní, co se prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů týká, navíc nejsou ani evropští politici, a tak je nyní jedinou nadějí, že se politikům podaří pohnout z místa, zasedání řeckého parlamentu, který bude koncem tohoto měsíce rozhodovat o schválení vládních návrhů. Pokud se shodu nalézt nepodaří, může se Evropa ocitnout ve slepé uličce. Mezinárodní měnový fond již totiž varoval, že pokud Evropa nenabídne věrohodné řešení celé situace, zablokuje uvolnění další části úvěru, který Řecko potřebuje, aby příští měsíc mohlo refinancovat svůj starý dluh.