Za posledních patnáct let reálné zhodnocení úspor v českých penzijních fondech nikdy nepřesáhlo čtyři procenta, ve většině let se pohybovalo kolem nuly a v letech 1998, 2001 a 2008 bylo dokonce záporné.

Penzijní fondy v žádné ze zkoumaných zemí s výjimkou Polska nedokázaly svými výnosy překonat výnosy desetiletých dluhopisů. Výnosy českých penzijních fondů jsou sice srovnatelné s výnosy krátkodobých instrumentů, ale výrazně zaostávají i za tak konzervativními instrumenty, jako jsou dlouhodobé vládní dluhopisy.

Neuspokojivé výsledky českých penzijních fondů vyplývají podle studie především z formy jejich regulace, tedy povinnosti fondů vykazovat každoroční kladné nominální výnosy. To je vede k mimořádně konzervativní investiční strategii a investicím buď do krátkodobých instrumentů s malými výnosy, nebo do dluhopisů, které dohromady tvořily 92 procent veškerých investic. Druhým problémem je nedostatečná právní forma fondů, jež jim umožňuje zvyšovat náklady pomocí netransparentní regulace poplatků a odměn účtovaných klientům.

Při reformě se musí fungování změnit

Autoři analýzy doporučili, aby se jakákoliv budoucí reforma důchodového systému v Česku neobešla bez podstatné revize podmínek pro fungování penzijních fondů. Ty se především budou muset zaměřit na dlouhodobé investice a dalším nutným krokem bude oddělení majetku akcionářů penzijních fondů a klientů.

Tuzemským penzijním fondům loni vzrostl zisk na 4,6 miliardy korun, což bylo o dvě miliardy více než v roce 2009. Na penzi si spořilo 4,6 miliónu Čechů, na konci předloňského roku jich bylo o 125 000 méně. Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění převyšuje 70 procent ekonomicky aktivních obyvatel v ČR. Ke konci roku 2010 bylo na účtech účastníků penzijního připojištění přes 216 miliard Kč.