Jednak jde o to, že rodina či blízcí zemřelého by mohli zůstat do vyřízení dědictví bez peněz, a také o to, že na účtu mohou být nastaveny pravidelné trvalé platby, které vyhovovaly majiteli účtu, ale po jeho smrti už se nemusí hodit jeho blízkým. Například může jít o platby do podílových fondů, pravidelné úložky na spořicí účet s vázací lhůtou apod.

Pokud nikdo další nemá k dispozicím s penězi na účtu oprávnění, nelze tyto platby zastavit. A to ani tehdy, když příbuzní bance doloží, že majitel účtu zemřel. Banka sama nemá oprávnění zastavit tyto platby.

Obchodní zákoník totiž s účinností od 1. ledna 2005 stanoví, že smrtí majitele účtu smlouva o běžném účtu nezaniká. Banka tedy musí pokračovat v provádění platebních transakcí, a to až do okamžiku vypořádání dědictví a příkazů od dědiců.

Není-li disponent s penězi na účtu, blízcí se ani nemusejí do vypořádání dědictví dozvědět, kolik peněz zanechal zemřelý vlastně na účtu a jaké transakce jsou na něm nastaveny. Banka totiž není oprávněna jim to sdělit. Tyto informace mohou poskytnout jen soudu či notáři.

Příbuzní mají v případě nouze jen možnost požádat soud o ustanovení správce dědictví, případně o svolení, aby s penězi na účtu mohli do skončení dědického řízení nakládat potenciální dědici. To ale bývá záležitost na dlouhé lokte.

Řešení, i když není disponent

Není-li určen disponent s penězi na účtu, mohou zmíněným problémům předejít jen dvě skutečnosti. První spočívá v tom, že banka může zastavit ty platební transakce z účtu, u nichž majitel účtu ještě za svého života stanovil, že po jeho smrti v nich banka nemá pokračovat, a pozůstalí hodnověrně bance prokážou jeho úmrtí.

Druhou skutečností je případ, kdy majitel účtu pro případ své smrti ustanovil formou notářského zápisu správce dědictví. Tento správce dědictví má pak práva a povinnosti majitele účtu a banka se řídí jeho příkazy.

„Těchto možností ale využívá jen nepatrný zlomek klientů,“ potvrdila Právu Pavla Hávová z ČSOB.

Podle ní každým rokem v Česku umírá více než sto tisíc lidí, ale i když valná většina Čechů má osobní účet, z těch, kdo neurčil disponenta s penězi na účtu, jen málokdo myslí na to, kdo bude po jejich smrti s účtem a prostředky na něm uloženými nakládat.

Jak zmocnit k ovládání peněz

Problém nastává někdy i tehdy, když sice majitel účtu někoho zmocnil disponovat s penězi na účtu, ale stalo se to před 1. lednem 2005. Pokud totiž v tomto případě banka nemá od majitele účtu písemné prohlášení, že zmocnění trvá i po jeho smrti, končí právně možnost dispozice s penězi datem úmrtí majitele.

Při poskytování plných mocí po 1. lednu 2005 platí naopak jiný předpoklad. A to, že oprávnění nakládat s penězi na účtu trvá pro disponenta i po úmrtí majitele, ledaže by majitel písemně stanovil, že dispoziční právo dané osobě zaniká jeho smrtí.

„Pokud má například manželka zemřelého dispoziční právo k účtu svého manžela a ten písemně nestanovil, že její zmocnění má trvat jen po dobu jeho života, může s peněžními prostředky na účtu nakládat i po jeho smrti,“ uvedla Hávová.

Poskytnutí oprávnění disponovat s penězi na účtu i jiné osobě než majiteli je běžnou věcí a umožňují to všechny banky v Česku.

„Funguje to tak, že majitel účtu zmocní jinou osobu k nakládání s penězi na účtu před zaměstnanci banky, na příslušném formuláři banky. Tato osoba musí být přítomna současně s majitelem účtu, neboť musí být řádně identifikována v souladu s příslušnými právními předpisy,“ vysvětlila Hávová.

Odpovědnost vůči ostatním dědicům

Disponent, který nakládá s penězi na účtu po smrti majitele, se nemusí obávat obvinění ze strany notáře, že se snažil snížit hodnotu dědictví a porušoval zákony. Notář totiž dostane od banky informaci o stavu účtu k datu úmrtí, což je pro něho rozhodující.

Disponent se tak bude ze svých úkonů po smrti majitele účtu zpovídat jen ostatním spoludědicům, protože majetek na účtu ke dni úmrtí je součástí dědictví.

Důležité paragrafy
Paragraf 715a Obchodního zákoníku Odst. 1) Smrtí majitele účtu smlouva o běžném účtu nezaniká. Banka pokračuje v provádění platebních transakcí na základě příkazů, které jí dal majitel účtu a osoby jím zmocněné.
Odst. 3) Plná moc udělená majitelem účtu k nakládání s peněžními prostředky na účtu jeho smrtí nezaniká, pokud z jejího obsahu nevyplývá, že má trvat pouze za života majitele účtu.