Největší problém je dlužníky najít a dohnat k zaplacení. Dluh se často promlčí, přitom především podnikatelé dál podnikají, i když státu nezaplatili za své předchozí, ale již zrušené firmy.

"U fyzických osob jde hlavně o dlužníky, kteří jsou přihlášeni k pobytu na adrese obecního či městského úřadu. U právnických osob jde o firmy bez skutečného, reálného sídla, mnohdy bez statutárního zástupce,“ konstatuje Česká daňová správa.

Daně se jim nakonec promlčí

Dodatečně doměřená daň se ovšem často již v okamžiku svého určování stává podle finančních úřadů a celníků v podstatě nedobytným nedoplatkem, protože finanční úřad ztrácí možnost zjistit existenci majetku dlužníka.

„V konečném důsledku může dojít až k promlčení práva vybrat a vymáhat daňové nedoplatky, protože v zákonem stanovené lhůtě nešlo provést zajištění nebo vymožení nedoplatku,“ zdůrazňuje daňová správa.

Téměř sto miliard

Celkový kumulovaný objem daňových nedoplatků k 31. prosinci 2009 dosáhl již 98,5 miliard korun. Loni navíc proti roku 2008 klesl objem vymožených daňových nedoplatků o 0,3 miliardy korun na necelých šest miliard korun. Vzhledem k poměru k celkovému obrovskému objemu vymáhaných daňových nedoplatků za jednotlivé roky je to podle daňové správy ještě nakonec pozitivní.

Zavřou starý krám a otevřou si nový

„Stále častěji jsou zjišťovány případy, kdy daňoví dlužníci, zejména obchodní společnosti, ukončí činnost, aniž by byly z jejich strany uhrazeny platební povinnosti vůči státu. Přesto i nadále pokračují v podnikání, a to v nově zřízených firmách se stejným předmětem činnosti, neboť jim to umožňuje dosud platná právní úprava,“ konstatuje Česká daňová správa.

V původních společnostech přitom podnikatelé zanechávají podle daňové správy nevymahatelné pohledávky v řádech miliónů korun a „bez jakýchkoliv legislativních překážek je jim umožněno zakládat další a další společnosti.“

„Vymožení daňového nedoplatku je pak již téměř nemožné,“ konstatují berní úřady.

Větší trestní odpovědnost společníků

Finanční úřady proto požadují novelu obchodního zákoníku, která by vedla ke zvýšení odpovědnosti společníků za závazky obchodních společností, jejich trestní odpovědnosti a zejména k omezení dalších podnikatelských aktivit, jestliže úmyslně zanechávají závazky vůči státu a dalším věřitelům.