První červnový týden pomohl akciovým indexům získat po delší době opět pevnější půdu pod nohama. Květnový výprodej, kdy si hlavní burzovní indexy za měsíc odepsaly až 8 %, mohl být částečně zapomenut a na trhy se začala nesměle vracet pozitivní nálada. K té do značné míry dopomohla především nově příchozí ekonomická data, která potvrdila, že oživení hospodářského růstu v největších světových ekonomikách pokračuje. To platí především o Spojených státech – motoru světové ekonomiky.

Jak naznačily výsledky z několika posledních dnů, americká ekonomika nezpomaluje a naopak si drží i nadále tempo, které nabrala začátkem letošního roku. To potvrdily zejména výsledky indexů, měřících aktivitu ve výrobním sektoru a v sektoru služeb, které si v květnu procházely robustní expanzí. Firmy v obou sektorech navíc i v květnu vytvářely nová pracovní místa, kvůli pokračujícímu růstu objednávek z domova i ze zahraničí.

Trh práce, který byl v hlubokém útlumu ještě před několika málo měsíci, díky tomu mohl již v březnu po 26 měsících začít konečně generovat nová pracovní místa. Ve značné míře v tom navíc pokračoval také v květnu, kdy podle v pátek zveřejněných statistik v americké ekonomice vzniklo 431 tis. nových míst. Značnou část tohoto přírůstku sice zařídil jednorázový nábor statistického úřadu, který krátkodobě vytvoří desetitisíce míst kvůli plánovanému sčítání lidu. I tak ale v soukromém sektoru vzniklo povzbudivých 41 tis. nových míst, díky čemuž míra nezaměstnanosti klesla z 9,9 % na 9,7 %.

Ke Spojeným státům se navíc přidává také Evropa. V Německu klesaly v květnu počty nezaměstnaných již třetím měsícem v řadě. To pomáhá zvyšovat příjmy i výdaje domácností, díky kterým v dubnu rostly maloobchodní prodeje překvapivě silně ( 1 %).

Byly to právě tyto pozitivní zprávy z USA a Evropy, které v týdnu daly zapomenout na rozpočtové problémy některých členských zemí.

Bankovní sektor dále sužuje nedůvěra

I přesto ale nervozita z trhů dosud zcela nevymizela a může se brzy vrátit s ještě větší intenzitou. Páteř oživení světové ekonomiky – bankovní sektor – totiž nadále prožívá velmi složité období. To platí zejména o evropských bankách, které jsou sužovány vzájemnou nedůvěrou. Žádná totiž přesně neví, jaká je expozice ostatních bank vůči evropským státům, které mají problémy s důvěrou investorů. Státy jako Řecko, Portugalsko, Irsko, Španělsko, nebo Itálie přitom evropským bankám dluží až 2,8 biliónu eur.

Pokud by některý z těchto států nebyl schopen splácet své závazky, či restrukturalizoval svůj dluh, bankovní sektor by mohl utrpět značné ztráty. Před těmi dokonce již tento týden varovala Evropská centrální banka (ECB), podle které by se další odpisy bank mohly vyšplhat v tomto a příštím roce až na 195 mld. eur. Právě proto si banky přestávají důvěřovat a vzájemně půjčovat.

Důsledkem je postupné vysychání mezibankovního trhu a hromadění veškeré dostupné likvidity v bezpečí na účtech ECB, kde jen koncem týdne banky uložily rekordních 320 mld. eur. To může mít do budoucna velmi negativní dopad na ochotu bank úvěrovat a tedy na pokračování ekonomického oživení.

Začátkem příštího týdne se trhy budou soustředit na výstup ze summitu G20, který proběhne o víkendu v Jižní Koreji. Hlavním tématem bude omezení rozpočtových deficitů při zachování hospodářského růstu. Nadcházející týden ale přinese i řadu důležitých ekonomických fundamentů, ať už to bude rozhodování o úrokových sazbách v eurozóně a Británii, nebo půjde o výsledky americké obchodní bilance, maloobchodních prodejů, či spotřebitelské důvěry.