Podle nich například loni předčasně sáhlo na úspory na stáří v penzijních fondech celkem až okolo sta tisíc lidí, což může být o čtvrtinu více než v roce 2008.

Předčasné ukončení smluv nastává tehdy, pokud lidé odejdou z fondu dříve, než dosáhnou stanoveného věku a délky spoření. Přicházejí pak o veškerou státní podporu – o dosud evidované státní příspěvky, výnosy z nich, a musí také státu vracet případně získané daňové úlevy.

 

Nijak to neovlivňuje penzijní systém. I přes zvýšené odchody roste počet klientů. Je tedy více těch, kteří do fondů vstupují, než odcházejí. Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů ČR

 

„K předčasným odchodům, zřejmě o něco vyšším než v předchozích letech, přiměla lidi převážně jejich neutěšená finanční situace, způsobená krizí. Nijak to neovlivňuje penzijní systém. I přes zvýšené odchody roste rok od roku počet klientů penzijních fondů. Je tedy více těch, kteří do fondů vstupují, než odcházejí. Fondy dnes mají už téměř 4,5 miliónu klientů. Rostou i jejich aktiva ve fondech,“ řekl Právu prezident Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok.

Vysvětlení vidí v tom, že se příjmová situace určitých skupin lidí „dramaticky zhoršila“. „Pak je jasné, že sahají na veškeré zdroje, které mají, a rezervou je pro ně i penzijní připojištění. A to i za cenu ztrát státní podpory,“ soudí Rusnok.

Podle něho by se ale už letos měl růst odchodu klientů zastavit.

„Letošní rok očekávám v tomto ohledu stejný nebo už mírně lepší,“ dodal Rusnok.

Ne vždy ale vede k předčasnému odchodu z penzijního fondu jen špatná finanční situace klienta. Řada lidí končí spoření z neznalosti důsledků či určité lehkovážnosti, a pak může být ztráta státní podpory opravdu zbytečná.

„Někteří lidé přistupují lehkovážně k uzavření smlouvy a pak ji často lehkovážně i ukončují,“ potvrzuje prezident asociace. A jaké nároky má předčasně končící klient?

Na co je nárok

Jestliže spořil aspoň rok a řádně uhradil příspěvky za toto období, vyplácí se mu tzv. odbytné.

V odbytném dostane klient všechno, co sám naspořil (jeho vlastní příspěvky se při výplatě nedaní), příspěvky zaměstnavatele (po zdanění srážkovou daní 15 %) a podíl na výnosech hospodaření fondu (po zdanění srážkovou daní 15 %) Tedy vlastně všechno – až na státní podporu.

Ta ale může být vysoká. Státní příspěvek činí 120 nebo 150 korun měsíčně (podle penzijního plánu), tedy až 1800 korun za rok. Plus daňové úlevy, jestliže účastník spoří víc než 6000 korun ročně. Daňová úleva dnes činí až 1800 korun ročně.

Proto, aby klient fondu nepřišel o státní podporu, má povinnost spořit v závislosti na svém konkrétním penzijním plánu do 50 nebo 60 let (pokud mu dříve nevznikne nárok na invalidní penzi) a minimálně tři až pět let.

Obdobné důsledky má i nedodržení podmínek ve stavebním spoření. Pokud klient nespoří zákonem stanovených pět nebo šest let, přichází o veškerý připsaný státní příspěvek a úroky z něho. Za předčasné zrušení smlouvy vybírají spořitelny i poplatek – půl procenta z cílové částky.