Nejde ale o vyřízení daňového přiznání, jak se často mylně říká, ale o provedení tzv. ročního zúčtování záloh daně, které zaměstnanec v uplynulém roce průběžně platil. V jeho rámci je možné jednak uplatnit všechny daňové slevy, jednak všechny daňové odečty, na které má zaměstnanec nárok. Pro většinu zaměstnanců, kterým zákon neukládá povinnost podat daňové přiznání, tak odpadá trápení se známým růžovým formulářem.

Cesta k daňovým slevám

Nejprve k daňovým slevám. V ročním zúčtování záloh daně lze zpětně uplatnit všechny daňové slevy, které zaměstnanec z nějakého důvodu nevyužil nebo nemohl využít v průběhu roku.

Například se stává, že zaměstnanec, byť má jediného zaměstnavatele, loni z nějakého důvodu nepodepsal prohlášení k dani a nemohl tedy uplatnit například ani základní slevu na sebe (2070 Kč měsíčně, 24 840 Kč ročně), ani daňové zvýhodnění na dítě (890 Kč měsíčně, 10 680 Kč ročně).
Velmi časté bývá, že třeba student nebo důchodce pracovali uplynulý rok jen několik měsíců a nepodepsali prohlášení k dani. Zaměstnavatel tudíž nemohl uplatnit základní slevu na dani (u studenta ani „studentskou“ slevu).

Pokud si nevydělali víc než 5000 korun hrubého měsíčně, byl povinen jim vypočítat daň srážkovou sazbou 15 procent.

Pokud by tito zaměstnanci nyní nevyužili roční zúčtování daně, už by daňové slevy nemohli jinak získat, protože příjmy zdaněné srážkovou daní nepatří do daňového přiznání. Dodejme, že je to možné za podmínky, že zaměstnanec dodatečně, nejpozději do 15. února podepíše prohlášení k dani.

I kdyby student nebo důchodce pracující jen část roku měli podepsané prohlášení, mohl jejich zaměstnavatel odečíst jen základní slevu, popřípadě studentskou slevu, a to v měsících, kdy pracovali. Při ročním zúčtování vzniká nárok uplatnit slevy v celoroční výši, to je 24 840 korun, u studenta také 4 020 Kč.

Stává se rovněž, že pracovník měl loni řádně vyplněné a podepsané prohlášení, ale v některých měsících slevu na dani nedostal. Například daňové zvýhodnění na dítě, protože potvrzení o zahájení studia dítěte odevzdal až v listopadu.

Slevu na vyživovaného manžela-manželku (24 840 korun ročně) lze uplatnit až po skončení kalendářního roku.

Lze uplatnit všechny odečty

Důležité je i uplatnění daňových odečtů. Zaměstnanec totiž může i přes roční zúčtování záloh daně uplatnit všechny daňové odečty, na které má nárok. Jde konkrétně o:
* odečty úroků z hypoték úroků a z úvěrů ze stavebního spoření za loňský rok * odečty plateb na penzijní připojištění * odečty plateb na životní pojištění * dary na zákonem stanovené veřejně prospěšné účely
* členské příspěvky odborové organizaci.

Požádat o roční zúčtování daně má smysl i proto, že daň vypočtená z celoročního základu se může mírně lišit od součtu měsíčních záloh. Měsíční záloha na daň se totiž vypočítá ze základu daně zaokrouhleného na stovky korun nahoru. Z ročního základu daně, který se pro výpočet daně naopak zaokrouhluje na stovky korun dolů, tak může vyjít nižší daň.

Případný přeplatek daně účtárna vrátí nejpozději ve výplatě za březen.

Kdy to přes účtárnu nejde

O roční zúčtování záloh daně ale někdy zaměstnanec nemůže účtárnu požádat, protože to zákon zakazuje.

Předně jde o případy, kdy zaměstnanec měl loni souběžně více zaměstnavatelů. Stačí jen jeden měsíc v roce. V takovém případě je totiž povinen podat daňové přiznání a nevyřizovat daně v účtárně.

Výjimkou je jen případ, když si u vedlejších zaměstnavatelů, tedy u těch, u nichž nebylo podepsáno prohlášení k dani, vydělal do 5000 korun hrubého měsíčně. Tento zaměstnavatel je pak totiž povinen zdanit příjem srážkovou daní 15 procent a tyto příjmy pak již do přiznání nepatří.

Dále nemůže o roční zúčtování požádat ten zaměstnanec, který měl loni zdanitelný příjem ze samostatné výdělečné činnosti (například podnikání), z kapitálového majetku, pronájmu či ostatních příjmů patřících do přiznání a tento příjem přesáhl 6000 korun.

I v tomto případě je nutné podat přiznání.
Na překážku naopak není, když zaměstnanec měl loni postupně několik zaměstnavatelů za sebou, nebo když nepodepsal na loňský rok prohlášení k dani. To totiž může podepsat zpětně do 15. února 2010.

Pokud by zaměstnanec poskytl dar do zahraničí, mzdová účetní by mu rovněž nemohla provést roční zúčtování a musel by podat přiznání.

Pozor, 15. únor pro podání žádosti o zúčtování daně je dnem konečným. Termín připadá letos na pondělí.