Hlavní obsah

Vladimír Dlouhý: Chci bojovat za lepší pochopení 90. let

Novinky, Tomáš Volf

Lidem jsem se připomněl, žádnou křivdu necítím, říká o prezidentské volbě bývalý ministr průmyslu a obchodu. S Novinkami mluvil o stavu české ekonomiky, své kandidatuře do čela Hospodářské komory i dostavbě Temelína.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Vladimír Dlouhý

Článek

Jak jako ekonom vidíte současnou kondici české ekonomiky, máme důvod k určitému optimismu?

Po složitém období, kdy jsme měli šest čtvrtletí za sebou záporný hospodářský růst, tedy recesi, tak v posledním čtvrtletí 2013 přišlo oživení. Samozřejmě jsou to dobré zprávy.

Ještě lepší zprávy máme z prvních měsíců roku z průmyslu. Z nich vyplývá, že česká ekonomika již je z této recese venku.

Na druhou stranu byl náš propad po roce 2011 hlubší než na Slovensku či v Polsku. Teď je otázka, jestli naše oživení bude rychlejší, abychom to, co jsme ztratili, alespoň částečně znovu získali.

Musíme si uvědomit, že to není čistě česká věc, ale naše oživení je součástí očekávaného oživení evropské ekonomiky. Měli bychom si přát, abychom dosáhli jednak větší dynamiky než evropský průměr a aby to bylo oživení, které není tažené jen růstem exportu do Německa a dalších zemí, ale také domácí poptávkou a investicemi.

Má na tom zásluhu už nová vláda?

Ještě ne – a to není vůbec negativní nebo pozitivní hodnocení této vlády – k tomu oživení by došlo v každém případě, protože jsme malá otevřená ekonomika a krátkodobě je to dáno hlavně změnou poptávky ze zahraničí.

S novou vládou však může souviset politická stabilizace v zemi a změna očekávání investorů. Ale bude zajímavé znát podrobnější data o agregátní poptávce, tedy změně výdajů domácností a výdajů na investice, ale na to si musíme počkat.

Vím, že lidé se smějí ekonomům, když mluví o počasí, ale skutečně tato zima byla mimořádně mírná, což pomohlo průmyslu a stavebnictví. Jestli máme opravdu důvod k optimismu, se potvrdí až v druhé polovině tohoto roku.

Troufnete si srovnat ekonomickou politiku současné a předchozí vlády, tou předchozí myslím Nečasovu vládu, ne tu krátkodobou Rusnokovu, něco co dělá nynější kabinet výrazně lépe nebo hůře?

Kdybych byl představitel opozice, tak vládu budu mohutně kritizovat, protože to má opozice v popisu práce. Já nejsem představitel opozice, i když je známo, že jsem středopravý volič.

Hodnotit ekonomickou politiku vlády je v tuto chvíli předčasné.

Co hlavně očekáváte, že tato vláda udělá?

Samozřejmě všichni čekají, že především pod vlivem hnutí ANO by mělo dojít k urychlení investic do infrastruktury, hlavně do dálniční sítě. S napětím asi všichni čekáme na zákon o liniových stavbách, změny u veřejných zakázek – např. povinnost stěžovatele prokázat pochybení při tendru, nápravu při čerpání evropských fondů – to jen namátkou.

Očekávají se některé výraznější změny v daňové oblasti, chápu sice koaliční kompromisy, nicméně osobně bych raději dlouhodobě viděl sbližování sazeb, z pohledu malých a středních podnikatelů jsem trochu nervózní ze snahy rušit paušály.

Je tady taky rozhodnutí o jaderné elektrárně Temelín, které, já doufám, není konečné, ale spíš vynucené okolnostmi než čímkoli jiným. A už jsem se někde vyjádřil, že nejsem zastánce ekonomických sankcí proti Rusku, což nic neříká o mém politickém pohledu na věc.

Myslím, že těch podpisů jsem získal mnohem víc než těch 40 tisíc.

Hospodářská komora, do jejíhož čela kandidujete, kritizovala předčasné ukončení tendru na Temelín.

Věřím, že toto rozhodnutí neznamená definitivní odklon České republiky od jaderné energie. To by byla obrovská chyba a to by vláda neměla připustit. Otázka je, zda ten konkrétní tendr, jak byl rozběhnut, se z hlediska přípravných prací nedostal do určité slepé uličky, a teď mi nepřísluší nic kritizovat.

Z ekonomického hlediska bez vládních garancí opravdu nebylo možné v tom tendru pokračovat. Doufám, že se k tomu vláda a ČEZ vrátí, že budeme mít novou verzi energetické politiky, ze které jasně vyplyne, že jaderná energetika v ní má místo a vláda možná přehodnotí přístup ke garantovaným cenám, případně najde jinou cestu financování dostavby 3. a 4. bloku JETE.

Asi ode mě nelze čekat, že bych byl velkým podporovatelem prezidenta Miloše Zemana, ale já jsem zaregistroval jeho slova o novém tendru a v tomto bodě bych s ním souhlasil.

Vraťme se k vaší prezidentské kandidatuře. Považujete zpětně těch asi 40 tisíc získaných hlasů po takové pauze ve veřejném dění za úspěch? Necítíte nějakou křivdu kvůli uznávání podpisů?

Křivdu žádnou necítím, to už jsem řekl mnohokrát. Jsem rád, že jsem tu kampaň absolvoval, bylo to hrozně zajímavé. Myslím, že těch podpisů jsem získal mnohem víc než těch 40 tisíc, že platných podpisů jsem měl mezi 50 a 60 tisíci, ale zákon byl takový, jaký byl, a já žádnou újmu necítím. Také jsem nebyl ten, kdo se obracel k Ústavnímu soudu a v podstatě jsem to akceptoval.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Vladimír Dlouhý při zahájení své prezidentské kampaně

Po patnácti letech mimo politiku jsem se najednou rozhodl, že se lidem připomenu. Člověk si v praxi osahal to, co už věděl, aniž někam jezdil, že politika je dnes úplně jinde než v devadesátých letech, kdy jsem byl aktivním politikem. Že zde existuje vůči politice obrovská nedůvěra, zkreslený a ne vždy příznivý pohled na vývoj v devadesátých letech nebo na celý polistopadový vývoj, že lidé jsou naštvaní, až to hezké není, a člověk na to musí reagovat. Na spoustě míst jsem se ale přesvědčil, že je tu i určitá skupina lidí, kterou umím oslovit.

Čtyři roky do další prezidentské volby jsou dlouho, ale uvažujete, že byste do toho za určitých podmínek šel znova?

Ta otázka teď není na stole, je to opravdu hodně daleko. Samozřejmě když do něčeho investujete úsilí před dvěma lety, tak z hlediska dlouhodobého pohledu je to něco, co můžete třeba zvážit. Ale nikdo neví, co bude za tři roky, až se o těch věcech bude rozhodovat.

Proč jste se rozhodl kandidovat na prezidenta Hospodářské komory?

Protože mně to bylo nabídnuto. Když jsem dal před dvěma lety najevo, že mám zájem o určitou veřejnou aktivitu, tak se na mě určitý okruh lidí obrátil. Ono to taky trochu souvisí s tím, že ať budu dělat cokoli, tak budu bojovat za lepší pochopení těch devadesátých let, včetně toho, co se povedlo i nepovedlo. A jakákoli aktivita s tím spojená je dobrá.

Navíc Hospodářská komora, myslím si, potřebuje určité povzbuzení. Je to stavovská instituce, která by věci jako volbu měla řešit vnitřně, já jsem učinil určité prohlášení, že tu nabídku přijmu, ale nechci z toho dělat kampaň.

Při oznámení kandidatury jste řekl, že by Hospodářská komora měla být tvrdší vůči vládě.

Nechme to až po volbě, ať to budu já, nebo někdo jiný. Ale myslím, že ano, hospodářská komora by měla být v tomto směru aktivnější.

Současný prezident komory Petr Kužel čelil mnoha vážným podezřením, například když zakázku za sto miliónů dostala firma RDM, kterou zakládala bývalá přítelkyně jeho tajemníka, a teď je jejím majitelem kdosi nedohledatelný.

Musím zopakovat, že se k tomu nechci vyjadřovat. Ale určitě všichni včetně stávajícího vedení jsou si dobře vědomi, že řeknu-li to mírně, to Hospodářské komoře a jejímu obrazu v očích odborné i široké laické veřejnosti neprospívá a že ji to poškodilo.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám