Článek
Podle analytika Atlantiku FT Tomáše Gaťka jednání ve vládě dopadlo podle očekávání, ale nejdůležitější nyní bude, zda se stávající kabinet udrží, protože podpis některého z ministrů by měl figurovat pod smluvní dokumentací. "Pokud vláda padne, tak se celý proces prodlouží do jmenování nového kabinetu," dodal.
V návrhu prodeje, o kterém vláda rozhodovala, je i ustanovení, že český stát si v dozorčí radě Českého Telecomu nechá po tři roky svého zástupce.
Telefónica čtyři dny po podpisu smlouvy zaplatí desetinu kupní ceny. Zbytek až poté, co koupi povolí evropský a český regulační úřad. Podle odhadů by prodej mohl být dokončen v závěru června. Peníze z prodeje půjdou zřejmě na penzijní reformu a do státního fondu rozvoje infrastruktury.
Vláda o prodeji firmy rozhodovala ve chvíli, kdy někteří její ministři čekají, až prezident Václav Klaus přijme jejich demisi. Část politiků si myslí, že v době vládní krize by kabinet neměl tak důležité rozhodnutí přijímat. Druhá část, ale například i ekonomové, si myslí, že vláda dělá správně, protože nabídka je nezvykle vysoká a prodej nezvykle bezproblémový.
Nabídky v rozmezí 15 miliard
Telefónica rozhodně nebyla favoritem soutěže, spíše černým koněm. Dosud působí jen na trzích ve španělsky mluvících zemích, především v jižní Americe, její zájem o český trh je tak překvapivý. [profil společnosti].
O Telecom se ucházela ještě švýcarská společnost Swisscom (nabídla 79,2 miliardy korun) a belgický Belgacom (nabídl 67,5 miliardy korun). Mírným favoritem soutěže byla investiční společnost Blackstone/CVC/Providence v konsorcium s France Telecomem. Její nabídku ale komise ani neotevřela, protože si určila podmínky, které pro stát nebyly přijatelné.
Druhý pokus
Český Telecom se pokoušela prodat v roce 2002 už vláda Vladimíra Špidly. V soutěži tehdy zvítězilo konsorcium Deutsche Bank a dánského operátora TDC. Společnosti se ale nedohodly na vyrovnání s ostatními podílníky. V důsledku nemělo konsorcium dost peněz na odkup 27procentního podílu firmy TelSource a také 49procentího podílu Eurotelu od Atlantik West. Vláda proto prodej zrušila. Deutsche Bank nabízela za Telecom 55 miliard korun.
Zbývající podíl v Eurotelu pak Telecom dokoupil sám, vzal si na to největší úvěr v tehdejší historii českých firem, 27 miliard korun, poskytlo mu ho uskupení 15 bank.
| Jak český stát prodával Český Telecom | |
| červen 1995 | konsorcim TelSource (KPN a Swisscom) získalo v Telecomu 27% podíl |
| prosinec 1999 | vláda schválila postupu privatizace 51% státního podílu v Telecomu |
| duben 2002 | kvůli nízké nabízené ceně (těsně pod 60 miliard korun) vláda rozhodla prodej odložit |
| červenec 2002 | konsorcia Deutsche Bank, TDC a Blackstone Group a konsorcium Swisscomu s CVC Capital Partners a Spectrum Equity Partners předložila nové nabídky |
| srpen 2002 | vláda rozhodla, že stát prodá svůj podíl v Telecomu konsorciu firem Deutsche Banka TDC za necelých 56 miliard korun |
| prosinec 2002 | vláda prodej zastavila vítěz neměl na transakci dost peněz a nedohodl se s minoritním akcionářem |
| prosinec 2004 | vláda rozhodla, že státní podíl v ČT strategickým investorům. Teprve v případě, že do března nenajde kupce, prodá akcie firmy na kapitálových trzích. Formálně byla privatizace zahájena 21. prosince |
| březen 2005 | závazné nabídky na koupi státního podílu v Českém Telecomu podali čtyři zájemci, kteří prováděli v Telecomu hloubkovou kontrolu: Belgacom, Swisscom, Telefónica i konsorcium Blackstone/CVC/Providence a France Télécomu. |
| 6. dubna 2005 | vláda schválila prodej Telecomu, novým majitelem bude španělská společnost Telefónica, která nabídla 82,6 miliardy korun |
