V Česku pracuje už 700 tisíc cizinců

A jelikož Česko prožívá tučné časy, stoupl jen od konce loňského roku počet cizinců o zhruba 38 tisíc, takže v polovině letošního roku dosáhl hranice téměř 700 tisíc osob, uvedla Jarmila Marešová z Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Český průmysl, stavebnictví a obchod by se v podstatě bez cizinců neobešly. České firmy by podle Svazu průmyslu a dopravy či Hospodářské komory potřebovaly dalších zhruba 300 až 400 tisíc pracovníků. A to i přesto, že ekonomika zpomaluje v růstu.

Drtivá většina cizinců v tuzemsku pracuje jako zaměstnanci. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) jich k letošnímu 30. červnu registrovalo rekordních 606 483.

Pomalejším tempem roste počet cizinců živnostníků. Podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu jich v polovině roku bylo 92 tisíc, tedy zhruba o 2,2 tisíce více než na sklonku předchozího roku. Nejvíce v České republice podnikají Ukrajinci (22 408) a hned po nich Vietnamci (20 904), jichž podniká mnohem více, než kolik jich je zaměstnaných.

Šedesát procent zaměstnaných cizinců v ČR tvoří občané EU evidovaní úřady práce na základě informačních karet. Ze zhruba 240 tisíc osob z třetích zemí jich něco přes polovinu (125 tisíc) tvoří ti, po nichž se pro vstup na český trh práce nevyžaduje povolení. Dalších téměř 60 tisíc jsou držitelé povolení k zaměstnání, zbylí mají zaměstnanecké karty (vydávají se ke konkrétní pracovní pozici).

Pouhých 738 cizinců z třetích zemí mělo k 30. červnu letošního roku platnou modrou kartu, což je dokument opravňující k zaměstnání a pobytu vysoce kvalifikované pracovníky.

Mezi cizinci zaměstnanci na území ČR viditelně převažují muži (63,4 procenta). Z hlediska členění podle státního občanství mají mezi občany EU evidovanými úřady práce nejvyšší zastoupení občané Slovenska, dále Poláci a Rumuni.

Pokud jde o cizince z třetích zemí, nejpočetněji jsou zastoupeni zmínění Ukrajinci. Zatímco koncem loňska bylo v Česku zaměstnáno 121 086 Ukrajinců, za letošek jich během prvních šesti měsíců přibylo zhruba 32 tisíc.

Podle údajů MPSV pracuje nejvíce cizinců (téměř třetina) ve zpracovatelském průmyslu. Velký zájem o jejich služby má rovněž velkoobchod a maloobchod či oprava a údržba motorových vozidel a stavebnictví.