Článek
Počet osobních bankrotů rostl v březnu třetí měsíc v řadě. „Zatímco během loňského roku se jejich počet postupně snižoval z lednových více než 1800 na prosincových 1053, letos je zatím trend opačný. Podobné je to také u návrhů na osobní bankrot, kterých bylo v březnu nejvíce za posledních 12 měsíců,” uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Nejvíce osobních bankrotů bylo v březnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (242), v Ústeckém kraji (202) a v Jihomoravském kraji (162). Nejméně naopak v Karlovarském kraji (51), ve Zlínském kraji (59) a na Vysočině (65).
Během prvního čtvrtletí bylo vyhlášeno 3995 osobních bankrotů, o 1178 (23 procent) méně než o rok dříve, a podáno 4130 návrhů na osobní bankrot. To bylo o 1359, tedy o čtvrtinu, méně než o rok dříve.
Důvodem je především výrazný pokles počtu návrhů na osobní bankrot i počtu vyhlašovaných osobních bankrotů po začátku epidemie covid-19 v Česku.
Bankrotů firem a podnikatelů po šesti letech přibylo
„I když se počet návrhů na osobní bankrot i samotných osobních bankrotů postupně zvyšuje, stále je výrazně nižší než před začátkem epidemie,” upozornila Kameníčková.
V průměru bylo v Česku vyhlášeno 15,2 osobního bankrotu na 10 tisíc obyvatel. Nejvíce v Ústeckém kraji (22,8) a v Karlovarském kraji (21,8). Nejméně naopak v Praze (10,2) a na Vysočině, kde šlo o 10,7 osobního bankrotu na 10 000 obyvatel.
V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky.
V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. Ve druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.
