Článek
Nynější dohoda jen ukládá jednotlivým zemím, aby začátkem příštího roku předložily své plány ohledně toho, jak se chtějí podílet na boji proti globálnímu oteplování.
Obsah dohody uklidnil rozvíjející se země, mezi nimi i Čínu a Indii, které protestovaly proti předchozím návrhům. Obávaly se, že pokud by byly přijaty, znamenalo by to pro jejich ekonomiky neúnosnou zátěž v porovnání s příspěvkem bohatých zemí k řešení následků změn ovzduší.
Spory provázející summit jen odrážely dlouhodobě nevyřešenou otázku, jak rozdělit náklady na zmírňování následků klimatických změn.
Největší znečišťovatelé ovzduší
Za nimi podle většiny vědců stojí lidská činnost, zejména spalování ropy, uhlí a zemní plyn. Odborníci upozorňují, že dopady globální změny klimatu jsou citelné už nyní. Stoupá hladina moří, přibývá extrémnějších veder a neobvyklých výkyvů počasí způsobujících někde záplavy a jinde zase sucho.
Největšími znečišťovateli ovzduší byly tradičně západní země. Nicméně v současnosti nejvíce emisí oxidu uhličitého vypouštějí chudší státy, jež se snaží rozvinout své hospodářství a vyvést milióny lidí z chudoby. Ty ale odmítají zavádět nákladná opatření na ochranu ovzduší, neboť by to zatížilo jejich rozvíjející se ekonomiku
Nová klimatická dohoda má koncem příštího roku v Paříži nahradit Kjótský protokol, který se například na Čínu, Indii a další rozvíjející se země nevztahoval a USA jej nepodepsaly. Má mít výrazně širší dopad.