Hlavní obsah
Jiří Šmerák (vpravo) hodnotí letošní meruňkovici jako mimořádně skvělou. V případě ústupu původních odrůd ale bude o tento destilát za čas nouze. Foto: Milan Vojtek, Právo

Staré sady jsou pryč. Nové odrůdy ovoce déle vydrží, ale na pálenky se nehodí

Jak dlouho budou mít ještě pěstitelé co pálit? Ústup tradičních odrůd ovoce, například velkopavlovické odrůdy meruněk, může do budoucna způsobit velké zklamání v pálenicích. Napomáhají k tomu i nové sady, které jsou zaměřené na trvanlivé ovoce. A to nechtějí pěstitelé pálit.

Jiří Šmerák (vpravo) hodnotí letošní meruňkovici jako mimořádně skvělou. V případě ústupu původních odrůd ale bude o tento destilát za čas nouze. Foto: Milan Vojtek, Právo
Staré sady jsou pryč. Nové odrůdy ovoce déle vydrží, ale na pálenky se nehodí

Obchodníci požadují od sadařů ovoce, které dlouho vydrží vypadat jako čerstvě utržené a odolává hnilobě. To jsou vlastnosti, které původním odrůdám, především dříve velmi rozšířené velkopavlovické meruňce, chybí. Dlouhý odpočinek na pultu jí nesvědčí, rychle měkne a hnije. Proto se hodí především k rychlé konzumaci. Sadaři ale postupně reagují na požadavky trhu a nahrazují staré plochy sadů novými druhy, odpovídajícími přání odběratelů.

„Staré sady jsou pryč. Nová výsadba je zaměřená na trvanlivé ovoce, které dlouho vydrží. U trvanlivého ovoce to pěstitelé vidí tak, že je škoda takové meruňky pálit. Co sklidí, prodají jako ovoce na konzumaci,“ řekl Právu Jiří Šmerák z Pěstitelské pálenice ZAPO v Hruškách na Břeclavsku.

Dlouhá vizuální svěžest vyšlechtěných druhů po sklizení ze stromu je prvním problémem pro milovníky ovocných destilátů. Pěstitelé mají zájem o prodej na jídlo, samozřejmě za vyšší ceny, nikoliv za nízkou částku na kvas. „A kdyby je přeci jen chtěli nechat na pálení, narazí na problém. Plody jsou hezké, trvanlivé, ale bez cukru. Šlechtěné meruňky mají proti klasickým nižší obsah cukru. Lidé, kteří je mají a už je zkusili pálit, tak zjistili, že se na kvas nehodí,“ řekl Šmerák.

Meruňky dají málo destilátu

Meruňky sice vypadají krásně, přímo volají po zakousnutí, jenže obvykle nenabízí příliš cukru. A to je atribut, který hraje velkou roli při pálení alkoholu. Cukr dělá alkohol. Nové šlechtěné druhy s nízkým obsahem cukru pak lidově řečeno, netečou. Dají málo destilátu. „Není žádných pochyb o tom, že velkopavlovická meruňka a další druhy, vhodné k průmyslovému zpracování, dávají i dobrý destilát. Nové, stále se rozšiřující druhy, toto nenabídnou. A v pálenici to jde potom poznat, lidé se při destilaci diví,“ dodal Šmerák.

Obdobné je to s broskvemi. I v tomto případě původní odrůdy nahrazují nové, které vydrží dlouho na pohled hezké. „Pěstitelé zjišťují, že pokud do sudu s broskvemi nedají alespoň deset kilo cukru, nemají z toho nic. Proto pokud je dostatek meruněk, prakticky nikdo nedělá broskvovici,“ říká Šmerák.

Přání milovníků destilátů by mohla uspokojit jedna z tureckých odrůd meruněk, případně kříženci, kteří by převzali hlavní vlastnost. Tomáš Nečas ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se na vysokoškolském pracovišti v Lednici na Břeclavsku věnuje právě meruňkám. Připomněl jednu tureckou odrůdu, hojně vyhledávanou na sušení. Vyznačuje se třicetiprocentním obsahem cukru, tedy dvojnásobnou hodnotu s porovnáním s většinou u nás obvyklých a rozšířených meruněk. Rozšířená ale není a nejspíše by musela projít šlechtěním.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků