Hlavní obsah

Spotřeba vody v Česku roste. A ceny také

Právo, Jiří Vavroň

Průměrný Čech loni spotřeboval více vody než před rokem. Konkrétně spotřeba činila 88,7 litru vody na osobu a den. Pomyslným největším spotřebitelem vody v Česku ale nejsou jeho obyvatelé, nýbrž zemědělská výroba.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

„Spotřeba vody v domácnostech meziročně vzrostla o 0,4 litru na obyvatele za den,“ potvrdila včera Soňa Horáčková z Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Nejvyšší spotřeba vody na obyvatele je v Praze. Převyšuje 109 litrů na osobu za den. Nejnižší je naopak ve Zlínském kraji, kde je o 33 litrů menší,“ dodala.

Nejvyšší spotřeba vody je v Praze, nejnižší ve Zlínském kraji

Vodou z vodovodů je podle ČSÚ zásobováno 94,7 procenta obyvatel Česka a délka vodovodní sítě za rok vzrostla o 1,2 procenta na 78 584 km. V domech napojených na kanalizaci žije 9,05 miliónu lidí, většina obydlí je také napojena na čistírny odpadních vod.

S rostoucí spotřebou a rozšiřováním infrastruktury ale roste i cena vody. Pitná voda stála loni v průměru 37,2 Kč za m3 bez DPH. Průměrná cena stočného v loňském roce vzrostla na 32,8 Kč za m3. Nejvyšší je v Libereckém kraji.

Nejvíce spotřebují zemědělci

I když se jednou za den sprchuje osm Čechů z deseti, největším spotřebitelem vody celosvětově i v Česku je zemědělství, následováno průmyslem. Podle údajů UNESCO se zemědělství na celosvětové spotřebě vody podílí až 70 a průmysl 20 procenty. Podle údajů UNESCO například na výrobu jednoho kilogramu cukru je třeba až 1500 litrů vody.

Experti proto v té souvislosti upozorňují na problémy, které ohrožují vodní stav. V posledních dnech se znovu mluví o suchu a snižování hladiny podzemních i povrchových vod, ale potíže způsobuje i eroze půdy, která pak zachycuje méně vody. Schopnost půdy vsáknout vodu se u nás za poslední století rapidně snížila.

Experti odhadují, že ještě na začátku 20. století na celém českém území zadržela celkem bezmála jedenáct miliard kubíků vody (biliónů litrů). V současnosti je toto číslo poloviční.

Kromě pěstování erozně nebezpečných plodin vede ke zrychlené erozi také masivní scelování pozemků, pěstování monokultur, rušení krajinných prvků, absence zatravněných pásů či teras, obhospodařování půdy bez ohledu na svažitost pozemků a podobně. Půdu, která ztrácí schopnost vodu vsakovat a udržet, ničí i prudké lijáky, tím, že splachují její nejúrodnější vrstvu.

Zmizí až 21 miliónů tun ornice za rok

Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že jen kvůli vodní erozi v Česku zmizí až 21 miliónů tun ornice za rok. Škodu vyčísluje na devět miliard korun ročně.

V České republice je situace specifi cká také v tom, že do Čech a na Moravu nepřitéká žádná větší řeka, a tak je stav vodních toků odvislý od srážek nad naším územím.

Reklama

Výběr článků

Načítám