Soukromí dopravci na železnici? Jsme ve výrazném skluzu, přiznal Ťok
V dubnu začne v Česku fungovat Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře. Jeho vznik byl jednou z podstatných podmínek vytvoření jednotného evropského železničního prostoru a s ním spojené liberalizace železniční dopravy.
„Otevírání trhu v železniční dopravě se roky slibuje, soukromého dopravce jsme ale na státem dotovanou linku poprvé pustili na konci loňského roku mezi Plzní a Mostem,” uvedl Ťok.
„Na vybraných linkách chceme dále soutěžit a postupně trh uvolňovat,“ dodal.
S pomalým postupem ministerstva není spokojený soukromý dopravce Leo Express. „Plán soutěží se neustále mění, výsledek zůstává stejný – Česká republika stále nedokončila ani jednu soutěž na dálkovou dopravu a rozšiřuje přímá zadání, soutěže jsou zase odsunuty do vyřešení režijního jízdného,” připomněl generální ředitel dopravce Peter Köhler.
„Zatímco Evropská unie v prosinci schválila legislativu, podle které musí státy začít transparentně soutěžit nejpozději do roku 2023, Česká republika naopak navyšuje objednávané výkony i v expresním segmentu,” dodal.
V takzvaném čtvrtém železničním balíčku Evropská unie zmírnila požadavky v liberalizaci osobní železniční dopravy. Smlouvy formou přímého zadání je tak možné uzavírat s platností po dobu přechodného období, které trvá právě do roku 2023. V platnosti však tyto smlouvy mohou být ještě dalších deset let, tedy do konce roku 2032.
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře
Od prvního dubna má v Česku začít fungovat Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, který EU považuje za nezbytný pro vytvoření jednotného evropského železničního prostoru a pokračující liberalizaci železnice.
Příslušný zákon vešel v platnost teprve v říjnu 2016. Přitom členské státy měly legislativu uvést v soulad s evropskou směrnicí, která o založení tohoto úřadu hovoří, nejpozději do 16. června 2015.
Miliardy na nová vozidla Česko nevyužívá
Předmětem kritiky je dlouhodobě nedořešené čerpání peněz z evropských fondů na nákup nových železničních vozidel. Podle soukromých dopravců by tyto prostředky měly být k dispozici všem dopravcům a ministerstvo dopravy by mělo zajistit jejich transparentní čerpání.
Jak Novinkám sdělil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold, pro tento účel je v rámci operačního programu vyčleněno 286 miliónů eur (zhruba 7,73 miliardy korun).
„Prozatím v této oblasti nedošlo k žádnému čerpání. Pokud by se ani v dalších letech nedařilo prostředky na kolejová vozidla čerpat, lze je využít na jiné intervence v rámci prioritní osy operačního programu, tedy například na financování železniční infrastruktury,” upřesnil mluvčí.
Zbývá polovina času na 91 procent prostředků
Pokud jde o dotace v oblasti dopravy, pro období 2014 až 2020 je k dispozici 4,622 miliardy eur. „Tato částka představuje při současném kurzu 124,89 miliardy korun. Zbývá tedy vyčerpat zhruba 117,4 miliardy korun,” dodal Neřold.
| Pět bodů, kde podle dopravců chybí ministerstvu plán |
| 1. Není jasná koncepce, na jakých trasách je zapotřebí provozovat rychlíky dotované z veřejných peněz a kde naopak tyto dotace – podobně jako na lince Praha – Ostrava nebo Praha – Brno nejsou zapotřebí. 2. Není jasné, jak hodlá ministerstvo dál postupovat, jaký má časový plán a co vůbec hodlá dělat dál v soutěžení dotovaných linek. 3. Nejsou odstraněny překážky, které zablokovaly soutěže v předchozím období (režijní jízdné a společný tarif) – ministerstvo v tom navíc nepodniká žádné konkrétní kroky. 4. Není vyřešena tzv. překompenzovanost na dotovaných trasách – to znamená, že ČD pobírají neoprávněně dotace na spoje, které po příchodu konkurence začnou provozovat jako nedotované. 5. Nejsou nastaveny podmínky pro čerpání peněz z operačního programu OPD2 a ministerstvo dopravy neřeší aktivně, jak budou kraje čerpat peníze z eurofondů na regionální dopravu. Zdroj: Prohlášení dopravců Arriva, Leo Express a RegioJet [celá zpráva] |
Konkrétně na železniční dopravu bylo vyčleněno 1,478 miliardy eur (39,9 miliard korun). V současnosti byly podle Neřolda vyžádány prostředky ve výši 3,6 miliardy korun. „Zbývá tedy vyčerpat asi 36,3 miliardy korun,” uzavřel mluvčí ministerstva dopravy.
Téměř v polovině období 2014 až 2020 bylo tedy z prostředků určených na železniční dopravu vyčerpáno 9 procent, z prostředků pro celou oblast dopravy 6 procent.
Komplikace s tarifem a režijním jízdným
Tři soukromí dopravci – Arriva, Leo Express a RegioJet – na začátku března jednali na ministerstvu dopravy, jehož počínání kritizují. Obávají se, že větší část spojů opět dostanou České dráhy v rámci systému přímého zadání státem, který umožňuje čtvrtý železniční balíček.
„Už v předchozích materiálech pro jednání vlády jsme jasně deklarovali, že mimo systém postupných soutěží se předpokládá přímé zadání ČD, zejména na páteřních linkách. Mimo režim soutěží tak bude i nadále v přechodném období do roku 2033 předvídán i systém přímého zadání státem vlastněnému dopravci,” zdůraznil mluvčí ministerstva dopravy.
Soukromí dopravci se zároveň pokusili předejít komplikacím s integrovaným jízdným. „Proto jsme na ministerstvu také představili společně vytvořený projekt uznávání jízdného mezi jednotlivými železničními dopravci,“ podotkl ředitel Arrivy Daniel Adamka.
Právě kvůli neexistenci systému jednotného tarifního jízdného a nedořešení systému takzvaného režijního jízdného ministerstvo dopravy od roku 2006 nerealizovalo jediné nabídkové řízení na železniční dopravce. Zdá se tak, že skutečná liberalizace české železnice je v tuto chvíli v nedohlednu.
