Hlavní obsah
Zleva: Český premiér Andrej Babiš, předseda Evropské rady Charles Michel a italský premiér Giuseppe Conte. Foto: Novinky.cz s použitím Reuters

Skutečným vítězem jednání o fondu obnovy je Itálie, dostane 28 procent sumy

Za vítěze jednání o fondu obnovy po koronavirové krizi je považována Itálie, která dostane 28 procent všech rozdělených prostředků. Na Česko čeká 8,7 miliardy eur (229 miliard korun) v nevratných transferech a navrch bude mít možnost půjčit si až 15,4 miliardy eur (405,8 miliardy korun). Celkem dostane Česko z evropského rozpočtu v příštích sedmi letech při započtení inflace a změn kurzu méně než v předchozím období.

Zleva: Český premiér Andrej Babiš, předseda Evropské rady Charles Michel a italský premiér Giuseppe Conte. Foto: Novinky.cz s použitím Reuters
Skutečným vítězem jednání o fondu obnovy je Itálie, dostane 28 procent sumy

Vítězná Itálie dostane z fondu obnovy 81 miliard eur (2,1 bilionu korun) v nevratných grantech a 127 miliard eur (3,35 bilionu korun) v půjčkách. Na druhém místě následuje Španělsko. Tomu z fondu připadne 72,2 miliardy (1,9 bilionu korun) v nevratných grantech a 67,8 miliardy eur (1,8 bilionu korun) v půjčkách.

Proti tomu, aby Itálie a Španělsko dostaly tak velký objem peněz v grantech bez jakýchkoliv podmínek se stavělo především Nizozemsko.

„Premiér Giuseppe Conte si pohrává se snižováním daní i ve chvíli, kdy požaduje nizozemské peníze s křiklavým pocitem nároku. Přitom podíl italských veřejných důchodů na HDP podle dat OECD vzrostl na 16,2 procenta. V Nizozemsku jde o 5,4 procenta. V důsledku tak nizozemským daňovým poplatníkům bylo řečeno, že mají Itálii dotovat stáří v luxusu,“ uvedl komentátor britského Telegraphu Ambrose Evans-Pritchard.

Úsporné státy prosadily větší podíl půjček

Celkově bude z celého balíku 750 miliard eur (19,79 bilionu korun) 390 miliard  v nevratných transferech a 360 miliard v půjčkách. Původně se mělo půjčovat jen 250 miliard a zbylých 500 mělo být nevratných.

Změnu proporcí lze považovat za ústupek takzvané úsporné čtyřky v čele s Nizozemskem. Do této skupiny patří ještě Rakousko, Dánsko a Švédsko. „To je určitě vítězství úsporné čtyřky. I když není jasné, nakolik budou půjčky vymahatelné, alespoň teoreticky se tím zvyšuje návratnost fondu, a tím pádem zatížení evropského daňového poplatníka,“ uvedl hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.

Česko si pohorší. Má inflaci a nemá euro

Na Česko připadne 8,7 miliardy eur (229 miliard korun) v rámci nevratných grantů. Půjčit si může až 15,4 miliardy eur (405,8 miliardy korun).

Celkově má Česko z evropského rozpočtu dostat 27 miliard eur (712,9 miliard korun). Nominálně je sice částka o necelé čtyři miliardy eur vyšší než při minulém dělení, reálně je však třeba počítat s inflací a proměnou měnového kurzu.

„Inflace za sedm let v Česku kumulativně narostla zhruba o 12 procent, zejména v důsledku zvýšené inflace ve druhé polovině období. To samo o sobě znamená, že reálná korunová hodnota evropských peněz se zvýšila jen zhruba o tři procenta,“ vypočítává Bartoň.

„Nyní stačí ještě jeden další rok naší současné inflace, která je jedna nejvyšších v EU, a získáme stejnou reálnou hodnotu jako v předchozím rozpočtu. Každý další rok inflace bude znamenat nižší reálnou hodnotu než v minulosti. Reálně tak z evropského rozpočtu dostaneme v příštích sedmi letech méně, než jsme dostávali v uplynulých sedmi letech,“ dodal ekonom.

Svoji roli také hraje vývoj kurzu koruny k euru. „Pokud se koruna brzy dostane na svou předcovidovou sílu, bude to znamenat snížení korunové hodnoty o více než čtyři procenta, a tak i bez inflace získáme v příštích sedmi letech méně prostředků než minule,“ uzavřel.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků