Článek
„V letošním roce již drážní inspekce eviduje 112 střetů vlaku s osobou, při kterých zahynulo již 81 lidí. V porovnání s rokem 2013 se jedná o nárůst počtu střetů o více než 30 procent a s rokem 2012 dokonce o 38 procent. Statisticky se jedná o sebevraždu zhruba ve 40 procentech případů,“ řekl Novinkám mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.
Velký počet nehod a rozsah souvisejících škod nutí České dráhy, aby se kvůli povinnosti řádného hospodáře snažily získat část peněz od lidí, kteří neoprávněně vstoupili do kolejiště.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Také v souvislosti se sebevraždou zpěvačky Ivety Bartošové se v médiích objevily informace, že dráhy chtějí vymáhat po pozůstalých odškodnění za zpoždění vlaků. To je ale podle drah nepřesná interpretace.
Zakázaný vstup do kolejiště
„Z pohledu drážní dopravy jde protiprávní vstup do kolejiště. Zda šlo o úmysl nebo nešťastnou náhodu není rozhodující, v obou případech je vzniklá mimořádnost důsledkem porušení zákona a zákazu vstupovat na trať,” řekl Novinkám tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
„My se skutečně hlásíme do dědického řízení a žádáme úhradu škod. S ohledem na to, že jde o dědické řízení, tak je zřejmé a logické, že tato škoda jde za osobou, která ji způsobila, a řeší se z majetku, který měla ona k dispozici. Pozůstalí tedy ze svého majetku takové škody nehradí. Přitom o nároku a oprávněnosti úhrady škod v rámci dědického řízení rozhodují příslušní notáři nebo soudci. Náhradu škod pak nevymáháme,” dodává.
Může dojít k úrazu cestujících
Tato praxe se podle něj uplatňuje již odhadem 10 až 15 let, a to s ohledem na povinnosti řádného hospodáře při správě majetku společnosti. Každý případ je individuální, posuzuje se individuálně, například u dětí a mladistvých se o náhradu škody nežádá.
Při smrtelné nehodě v kolejišti člověk, ať již nešťastnou náhodou nebo úmyslně, vystaví těžkému traumatickému zážitku strojvedoucího vlaku. Do nebezpečné situace také dostane desítky až stovky cestujících, protože při použití rychlobrzdy může dojít k úrazům, které se pak musí také odškodnit. Navíc dochází ke komplikacím pro stovky až tisíce lidí, kteří nedojedou, kam potřebují, kvůli následnému vyšetřování, vypočítávají důsledky takových nehod dráhy.
Dopravní podnik náhradu nepožaduje
Pražský dopravní podnik (DPP), jenž ročně řeší několik případů lidí, kteří skočí pod jedoucí soupravy metra, po příbuzných žádnou náhrady škody nepožaduje. „V takovém případě nic podobného neuplatňujeme,” sdělila Aneta Řehková z tiskového oddělení společnosti.
Proč nemohou České dráhy postupovat stejně? Vysvětlují to především mnohem větším počtem nehod a objemem škod.
„Ročně dochází k více než dvěma stům střetů osob s vlakem. Z toho je patrné, že je dost zásadní rozdíl v množství případů v metru u DPP a na železnici, a je tedy i dost zásadní rozdíl ve výši celkové škody,“ vysvětluje mluvčí drah.