Článek
Britská libra po zprávě oslabila vůči euru a dolaru zhruba o procento.
Statistický úřad konstatoval, že dopad počasí na ekonomiku byl poměrně slabý. Výrazněji zasáhl stavebnictví, jehož produkce klesla ve čtvrtletí o 3,3 procenta, což je nejvíce od druhého kvartálu 2012. Sektor nemovitostí zasáhlo i zvýšení daní a plánovaný odchod Británie z EU. Kvůli ekonomické nejistotě kupci odkládají nákupy, napsal server CNN Money.
Sektory, jako je energetika či prodej přes internet, ale z chladného počasí profitovaly.
Nejasné podmínky odchodu z EU
Británie se tak zařadila k těm vyspělým zemím, které vykazují slabší růst. Zatímco před hlasováním o brexitu v červnu 2016 patřila v rámci G7 k nejrychleji rostoucím ekonomikám, dnes se řadí k nejpomalejším. Británie má odejít z EU příští rok v březnu, ale podmínky jsou stále nejasné. To ovlivňuje také aktivitu podnikatelského sektoru.
V souvislosti se zpomalením růstu analytici začínají mírnit očekávání ohledně dalšího zvyšování úrokových sazeb.
„Předpoklad, že centrální banka v květnu zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrtinu procentního bodu, vzhledem ke stagnaci ekonomiky výrazně klesl, pokud zcela nezmizel,“ prohlásil profesor Ivan Petrella z Warwick Business School.
Centrální banka naznačila, že zvýšení sazeb možné je, neboť se snaží zmírnit růst inflace. Ta se sice březnu snížila na 2,5 procenta, stále je však vysoko nad dvouprocentním cílem banky.
