Článek
Medián více vypovídá o reálné výši mezd, protože čistý průměr je deformován velmi vysokými příjmy malé skupiny obyvatel.
„Růst průměrné mzdy o 11,3 procenta je výrazně ovlivněn loňskou nízkou základnou, kdy v některých odvětvích mzdy výrazně poklesly kvůli nástupu koronavirové krize,“ uvedl Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
V průměru loni v tomto období mzdy stagnovaly, když ve druhém čtvrtletí meziročně rostly o pouhých 231 korun z 34 111 na 34 342 korun.
Proč mzdy dál rostou? Nejslabší dostali padáka
„Také se zde projevil velmi různorodý vývoj v jednotlivých odvětvích, zejména pak jednorázová výplata mimořádných odměn zdravotníkům,“ dodal Holý.
V porovnání s prvním čtvrtletím vzrostla průměrná mzda po očištění od sezonních vlivů o 1,2 procenta.
V peněžnictví a pojišťovnictví mzdy meziročně klesly o 1,6 procenta. „I přes pokles však v tomto odvětví zůstala průměrná mzda absolutně nejvyšší s 63 476 korun,“ doplnil k tomu analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
Nízký růst statistici zaznamenali ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení, a to o 0,8 procenta.
Nejvyšší růst mezd vykázalo odvětví zdravotní a sociální péče, a to o 43,8 procenta. Projevilo se na tom vyplacení mimořádných odměn za práci během pandemie. V oblasti ubytování, stravování a pohostinství mzdy vzrostly o 17,3 procenta.
Elektřina bude jenom zdražovat, zlevnění není na stole, říká ekonom
„Situace na pracovním trhu s převisem nabídky volných pracovních míst nad nezaměstnanými začne v nadcházejících čtvrtletích tlačit na růst mezd. Od začátku příštího roku navíc pravděpodobně dojde k výraznému navýšení minimální mzdy, což se promítne do i tlaku na růst mezd pod mediánem,“ konstatoval Novák.
„Ve druhé polovině letošního a na začátku příštího roku je však zároveň nutné počítat s tím, že na reálný růst mezd bude negativně dopadat spotřebitelská inflace, která se v některých měsících může vyšplhat i přes 4 procenta,“ varuje analytik.