Článek
Průmysl a stavebnictví jsou totiž nejohroženějšími odvětvími v současné Evropě, ale i v USA. Průmyslové a stavební firmy bankrotují v globalizované ekonomice nejčastěji. Nejvíce lidí bez práce se rekrutuje právě z krachujících stavebních a průmyslových firem.
Za první letošní čtvrtletí vzrostl v tuzemsku podle údajů Českého statistického úřadu počet nezaměstnaných o 66 tisíc, což je nejvíce od roku 1993. Závislost míry zaměstnanosti na průmyslu a stavebnictví může podle ekonomů způsobovat velké problémy právě v Česku i v době, kdy se už může krize ve světě zmírňovat. Jedním z důsledků krize je nejen zánik řady firem, ale i radikální zeštíhlení těch, co přežijí, a následný přesun zaměstnanců do jiných odvětví.
I proto ministerstvo financí ve své květnové predikci varuje před tím, že počet lidí bez práce se může zvyšovat i příští rok. Tedy v roce, kdy většina analytiků očekává zmírnění krize a postupné ekonomické oživení.
Přibývá dlouhodobě nezaměstnaných
Rozšiřuje se hlavně počet lidí, kteří jsou nezaměstnaní dlouhodobě, tedy déle než rok. Podíl lidí bez práce rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných – jejich počet byl ke konci loňského roku pátý nejvyšší ze všech 27 zemí EU, upozorňuje Eurostat.
Podstatně horší podíl dlouhodobě nezaměstnaných mají v Bulharku, Německu a na Slovensku, kde dosahuje až dvou třetin z celkového počtu lidí bez práce.
S nezaměstnaností sílí extremismus
Růst nezaměstnanost nejen zatěžuje státní kasu výplatami podpor a následně sociálních dávek, lidé bez práce se postupně stávají i politickým problémem. Život bez práce demoralizuje, i proto lze v Česku zaznamenat nárůst extrémních politických hnutí a jejich akcí.
Obdobný nárůst byl zaznamenán v sousedním Německu, zejména v zemích bývalé NDR, kde po roce 1990 nezaměstnanost prudce vzrostla na dvouciferná čísla, kde se držela několik let, soudí sociologové. Ztráta práce přispívá k pocitům deziluze a vede lidi k hledání jednoduchých politických řešení.
| Podíl zaměstnanců v průmyslu a stavebnictví v EU | |
|---|---|
| ČR | 40,3 |
| Slovensko | 39,4 |
| Maďarsko | 32,0 |
| Rumunsko | 32,0 |
| Německo | 29,9 |
| Itálie | 29,8 |
| Portugalsko | 28,8 |
| Rakousko | 26,3 |
| Francie | 22,9 |
| Velká Británie | 21,1 |
| Nizozemsko | 17,7 |
| zdroj: Eurostat | |
Počet lidí bez práce přitom poroste i příští rok, upozorňuje poslední makroekonomická predikce ministerstva financí. Bez práce by mohlo být až půl miliónu lidí. Souběžně s tím lze proto očekávat i nárůst počtu lidí, kteří se ocitnou na okraji společnosti, jsou závislí na sociálních dávkách. Ti jsou pak živnou půdou pro růst extremistických nálad a sil.
Mnoho podnikatelů
Většina českých zaměstnanců pracuje na plný úvazek, na dobu neurčitou. Na částečný úvazek, tedy na úvazek, který je pro firmy méně finančně náročný, pracují v Česku pouze 4,4 % pracujících. Menší podíl vykazuje z 27 zemí EU pouze Slovensko a Bulharsko. Například ve Finsku pracuje na částečný úvazek 13,5 % z celkového počtu zaměstnanců, v Belgii 22,6 %, v Dánsku 24,7 %.
Česká republika patří podle srovnání Eurostatu mezi země s nadprůměrným počtem podnikatelů. Sociologové ovšem upozorňují, že toto číslo má svůj původ především v tom, že řada lidí zejména ve stavebnictví místo v zaměstnaneckém poměru působí jako podnikatel, i když se jedná například o jediného řemeslníka, který pracuje sám.
Vyšší počet „podnikatelů“ vykazují pouze přímořské země, kde tito jednotliví podnikatelé pracují v cestovním ruchu a v maloobchodě. Každý prodavač chlazeného kokosu je tak veden jako podnikatel. Pro Česko ale může vzniknout problém také v tom, když při ekonomickém ochlazení a ztrátě zájmu velkých stavebních firem o subdodávky začnou i tito jednotlivci rozšiřovat armádu lidí bez práce.