Pozitivní posun, hodnotí šéf ČEZu konečnou podobu taxonomie

Konečná podoba se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Evropská komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny.

U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050.

„Má smysl se ozvat. Platí to i v případě projednávání klíčových parametrů taxonomie EU. Dosáhli jsme pozitivního posunu, abychom byli schopni úspěšně transformovat naši energetiku, a tedy i ekonomiku na bezemisní," uvedl Beneš.

Beneš vyzdvihl právě u plynu zrušené dílčí termíny na dekarbonizaci plynových zdrojů a stanovení zlomového termínu 31. prosince 2035 pro nové projekty.

„Ty musí být od 1. ledna 2036 bez zemního plynu, a tedy bezemisní. U jaderných zdrojů byla doplněna udržitelnost z nich vyráběného tepla, podmínka licencování u požadavku paliva nepodléhajícího haváriím a byla upravena podmínka pro notifikaci jaderných projektů – ta se nyní vztahuje pouze na investice nad 40 milionů eur (zhruba miliarda Kč)," dodal.

Na dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie mají členské země Evropské unie odlišné názory. Komise v taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu.

Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států a Rakousko Komisi hrozí žalobou.

Komise zdůrazňuje, že pravidla mají být pouze návodem pro investory, kteří budou chtít své peníze vložit do udržitelných projektů. Nijak však neomezují členské státy v tom, jaký energetický mix si zvolí, mají pouze urychlit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství.