Článek
Rozhodčí doložky jsou přitom nenápadnou částí smluv o půjčce. Jejich podpisem se lidé především vzdávají řízení u soudu a svěřují řešení sporů rozhodcům.
„Lidé vidí na druhé straně stolu balík peněz, který jim po podpisu připadne, a jsou ochotni podepsat cokoli, aniž by si přečetli podmínky,“ je přesvědčen místopředseda pražského vrchního soudu Jaroslav Bureš. Spisy části postižených dlužníků končí právě u tohoto soudu. Jenže až v rámci insolvenčního řízení, tedy příliš pozdě.
Bureš proto připravuje připomínky k novele. Oceňuje, že rozhodčí doložka by nesměla být součástí spotřebitelské smlouvy, ale bude uvedena samostatně a lidé si tak aspoň uvědomí, co podepisují.
„Když ji lidé nepodepíší, tak se do problémů nedostanou. Když podepíší, tak by ale neměli být omezeni v právu na řešení případných sporů u soudu,“ tvrdí Bureš. Přesto připouští, že projde-li návrh vládou a parlamentem, pak přece jen určitou vyšší míru ochrany pro spotřebitele znamenat může.
Vyloučit rozhodčí řízení? Příliš drahé
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) tvrdí, že úplně vyloučit rozhodčí řízení u spotřebitelských smluv není možné. „Tuto agendu, která představuje desítky tisíc sporů, by pak řešily soudy. To by znamenalo vyšší požadavky na peníze, na počet soudců,“ brání koncepci zákona ministr.
Podle něho je proto speciálně u těchto smluv otevřena možnost soudního přezkumu. „Považuji za dostatečné, že když spotřebitel bude mít pocit, že je rozhodčím nálezem poškozen, odvolá se a dovolá se tak soudní ochrany,“ řekl ministr Právu s tím, že se ale další diskusi nebrání.
Soud pak podle něj bude moci „zrušit nález, jestliže u spotřebitelské smlouvy rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval v rozporu s hmotným právem“.
Ani soudům se už doložky nelíbí
Novela zákona ale sama o sobě nepředejde případům, kdy rozhodce je spřažen s věřitelem a jde mu na ruku. Což podle Bureše činí z některých rozhodčích nálezů nemravnou záležitost, kdy pár tisícovek dluhu naroste zásahem rozhodce na lichvářskou sumu.
Připomněl kauzu, kterou před rokem rozhodoval ostravský krajský soud. Žena z Havířova se opozdila se dvěma splátkami ve výši 1334 korun firmě Profi Credit a rozhodce vydal nález, podle kterého je povinna zaplatit 19 875 korun.
Již samotná půjčka měla podivné podmínky – mj. roční procentní sazba nákladů, tzv. RPSN, činila 60,13 procenta, smluvní pokuta při třech nezaplacených splátkách měla být 50 procent z celkové půjčky. Ostravský soud dospěl k tomu, že smluvní pokuta, která nakonec dosáhla 400 procent, je nerovnovážná v neprospěch spotřebitele, a rozhodčí nález zrušil.