Poplatek za vedení účtu zemřelého klienta. I po smrti se musí platit

Ani po smrti nemusí mít člověk klid od poplatků. I když tyto náklady už hradí jeho dědicové. Některé banky totiž i po smrti klienta stále účtují poplatky za takový účet. Poplatky jsou účtovány i přesto, že účet nikdo aktivně používat nemůže.

Je třeba si uvědomit, že poplatek za vedení účtu po dobu dědického řízení vůbec nemusí být zanedbatelný. Při poplatku například 200 korun měsíčně se za rok vedení tohoto účtu jedná o 2 400 korun.

Právě tento poplatek se jako jeden z pěti dostal do finále ankety. Hlasování probíhá do konce února. Nejabsurdnější poplatek roku 2015 bude vyhlášen 1. března.

Poplatku za vedení účtu zemřelého přitom nelze nijak zabránit, protože v době dědického řízení nemohou dědicové s účtem, ani s prostředky na něm (s výjimkou zvláštních případů) nakládat a jsou následně povinni uhradit bance poplatek za dobu vedení účtu po dobu dědického řízení. Prioritně si banka strhává poplatek z prostředků na účtu. Pokud však na účtu dostatek prostředků není, musí tuto částku po ukončení dědického řízení zaplatit dědicové.

Některé banky přitom poplatek po sdělení o úmrtí klienta a zahájení dědického řízení neuplatňují. V takovém případě je i nadále účet aktivní, realizují se trvalé příkazy, ale banka už účet nezpoplatňuje. V jiných případech však dochází ke zpoplatňování účtu zemřelého až do jeho zrušení, tedy do ukončení dědického řízení, které může trvat mnoho měsíců nebo v extrémních případech i let.

„Zemřeli mi rodiče na následky zranění po autonehodě. Půl roku jsem se léčila z psychických problémů, které mi tato událost způsobila. Nebyla jsem v dané době schopna nic pořádně řešit. Dědické řízení trvalo asi devět měsíců. Rodiče žádný velký majetek nevlastnili a měli pár závazků. Přišlo mi normální a férové, že dědictví přijmu a všechny věřitele rodičů nějak z majetku vypořádám. Horko těžko se mi podařilo všechny dluhy uhradit a na něco jsem musela dát i ze svého. Co mě však zcela zarazilo, byl nárok banky rodičů, která po mně uplatnila poplatek za vedení účtu z doby, kdy už byly rodiče po smrti, tedy za celou dobu devíti měsíců. Jednalo se o 1860 korun," říká slečna Petra z Ústí nad Labem.

„O odpuštění poplatku se mnou banka odmítla diskutovat. Už tak jsem na dluhy rodičů něco doplatila a ještě tohle? Měla jsem za to, že po smrti klienta se účet uzavře, a žádné poplatky se už s ním neplatí. Přišlo by mi to i logické. Ale banka se mě rozhodla ještě potrestat. Asi jsem toho měla za poslední měsíce málo, tak ať si poslouží,” dodává.

Je přitom zjevné, že zemřelý klient účet už nijak neobsluhuje a nevyužívá s výjimkou automatických operací, jako jsou například trvalé příkazy, které se ale strhávají a odesílají roboticky. Není přitom vinou klienta, že zemřel a nemohl sám před svou smrtí účet zrušit, aby tak nezatěžoval svoje děti.

Na jednu stranu zde platí vyjádření bank, které tvrdí, že smrtí klienta se na smlouvě nic nemění a až do doby rozhodnutí v dědickém řízení je smlouva platná a banka má nárok na platbu poplatku za vedení této služby, stejně jako se dále musí platit nájemné v bytě zemřelého nebo zálohy.

Na druhou stranu nevyužívaným účtem bance nevznikají žádné významné náklady a banka by měla respektovat, že zpoplatňováním trestá dědice. Důkazem je i přístup některých bank, které zastavují platbu poplatku ve chvíli, kdy se o smrti klienta dozví a je jim oznámeno zahájení dědického řízení. Banky na tomto vstřícném a morálním postupu nijak netratí.