Článek
Německo je proti zavedení eurobondů kvůli tomu, že před jejich případným vytvořením by prý bylo třeba se posunout blíž k fiskální unii a také dát veřejné finance zemí do pořádku. K tomu však je zatím daleko. Většina států nyní překračuje například kritérium maximální povolené výše rozpočtových deficitů ve výši tří procent.
Zastáncem eurobondů je nový francouzský prezident François Hollande. Jeho předchůdce v úřadu Nicolas Sarkozy byl v řadě unijních otázek blízkým spojencem německé kancléřky Angely Merkelové. Paříž sice chce s Berlínem úzce spolupracovat i nadále, ale právě na problému eurobondů se ukazuje, že mezi oběma klíčovými metropolemi EU nyní panují rozdíly v pohledech.
K tomu se přidává i to, že Hollande se vyslovil proti tomu, aby německý ministr financí Wolfgand Schäuble vystřídal šéfa Euroskupiny (ministři financí eurozóny) Jeana-Claudea Junckera, o čemž se uvažuje. Podle něj by jeho nominace byla špatným signálem, neboť Schäuble byl prý zastáncem úsporné politiky, která ale podle Hollanda v řešení krize neuspěla.
„Dá se tedy očekávat, že jakýkoli pokus o výraznější posun Evropské unie směrem k oné podpoře růstu přes nové dluhy narazí na odpor Německa, což se odráží i v nízkých očekáváních ohledně výsledků dnešního evropského summitu,“ domnívá se analytik Komerční banky Marek Dřímal.