Hlavní obsah
Statisíce lidí přicházejí v těchto dnech na hřbitovy, aby uctili památku zemřelých příbuzných, blízkých či přátel. Foto: Miroslav Homola, Právo

Počet sociálních pohřbů se za deset let zvýšil desetkrát

Statisíce lidí přicházejí v těchto dnech na hřbitovy, aby zapálením svíčky a položením květin či věnců na hrob uctili památku svých zemřelých příbuzných, blízkých či přátel. Jsou ale části hřbitovů, kam nikdo květiny nedává.

Statisíce lidí přicházejí v těchto dnech na hřbitovy, aby uctili památku zemřelých příbuzných, blízkých či přátel. Foto: Miroslav Homola, Právo
Počet sociálních pohřbů se za deset let zvýšil desetkrát

Jedná se o ty hroby, kde jsou uloženy ostatky těch, kterým příbuzní či přátelé pohřbení nesjednali. Pohřeb jim musela na základě zákona o pohřebnictví a vyhlášky jménem státu vypravit obec, protože se nenašel nikdo jiný. Jedná se o takzvané sociální pohřby. A těch přibývá.

Za posledních deset let vzrostl počet evidovaných sociálních pohřbů desetkrát. V roce 2007 stát proplatil obcím za 140 pohřbů necelých 850 tisíc korun, v roce 2017 to ale bylo již 1450 pohřbů za téměř 10 miliónů korun.

Tyto hroby mívají většinou jen takzvanou hrobovou desku se jmény zemřelých. Ti jsou zpravidla zpopelnění a jejich popel v urnách je buď v takovém hrobě, ale může být i rozptýlen na rozptylové loučce.

Uvedené údaje o sociálních pohřbech a nákladech vycházejí z údajů ministerstva pro místní rozvoj, které obcím tyto prostředky vyplácí, není-li po zemřelém dědiců.

Bude jich víc

Statistiky sociálních pohřbů ale nejsou konečné a bude jich podstatně víc. Ministerstvo má ze zákona možnost mít přehled pouze o pohřbech, které obce vypraví nemajetnému zůstaviteli. „Odhadem náklady na dalších 1000 pohřbů ročně obce vymáhají po dědicích. Počet všech sociálních pohřbů se tak může pohybovat kolem dvou procent,“ sdělilo Právu ministerstvo.

Pokud tedy podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2017 v Česku zemřelo 111 400 osob (nejvíce za posledních 20 let), jednalo by se o více než 2200 osob.

Přitom zdaleka nemusí jít jen o osamělé občany bez příbuzných či o bezdomovce. Podle ministerstva pro místní rozvoj často nepohřbíváme zesnulé, kteří byli plně zapojeni do pracovního života, ale umírali v anonymitě velkoměst bez zájmu příbuzných. Nebo jde o lidi, kteří během svého života rozdali vše, co vlastnili.

V době úmrtí byli již zcela nemajetní.

Policie zvýší kontroly

Některá města v těchto dnech posilují ke hřbitovům dopravní spoje. Policie se chystá ještě více dohlížet na silniční provoz a předcházet krádežím na hřbitovech a v okolí.

„Opatrní by měli být zejména řidiči, kteří vyjíždějí jen zřídka a nemají zcela zažité správné řidičské dovednosti. Právě oni se tak mohou paradoxně stát viníky zbytečné dopravní nehody,“ sdělila Právu Eva Kropáčová z tiskového odboru Policejního prezídia České republiky..

Dopravní policisté se při kontrolách zaměří i na zákaz požívání alkoholických nápojů a jiných drog, dodržování rychlosti či na zapnutí bezpečnostních pásů.

Tisíciletá tradice

Začátek listopadu je podle České biskupské konference tradičně spojen s oslavou svátku Všech svatých (1. listopadu) a Památky všech věrných zemřelých – Dušiček (2. listopadu). Jako památku zavedl Dušičky roku 998 clunyský opat Odilo.

Ve 13. století se tento zvyk rozšířil v západní církvi a papež Benedikt XV. jej v roce 1915 potvrdil pro celou církev.

„Modlitba za zemřelé patří k nejstarším křesťanským tradicím a vzpomínka na mrtvé je součástí každé mše,“ potvrdil Právu mluvčí České biskupské konference František Jemelka.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků