Hlavní obsah
Auto bylo před listopadem 1989 pro mnoho lidí nedosažitelným snem, nyní je vlastní drtivá většina domácností. Škoda Auto je už řadu let tahounem českého průmyslu i exportu. Na snímku je poslední novinka, octavia čtvrté generace. Foto: archiv Škoda Auto

Od revoluce vzrostla kupní síla v Česku o dvě třetiny

Podle indexu společenského vývoje, který sestavuje společnost Deloitte ve spolupráci s organizací Social Progress Imperative, mají Češi v současnosti už 24. nejvyšší životní úroveň ze 146 hodnocených zemí. „Zatímco při vstupu do Evropské unie byla životní úroveň v ČR na 69 procentech průměru tehdejší unijní patnáctky, v roce 2017 se vyšplhala na 83 procent,“ uvedlo české zastoupení Evropské komise.

Auto bylo před listopadem 1989 pro mnoho lidí nedosažitelným snem, nyní je vlastní drtivá většina domácností. Škoda Auto je už řadu let tahounem českého průmyslu i exportu. Na snímku je poslední novinka, octavia čtvrté generace. Foto: archiv Škoda Auto
Od revoluce vzrostla kupní síla v Česku o dvě třetiny

Z výsledků pravidelného šetření o příjmech a životních podmínkách domácností za rok 2018 Českého statistického úřadu současně vyplynulo, že příjmovou chudobou je ohroženo 9,6 procenta osob žijících v českých domácnostech. Česko se tak řadí k evropským zemím s nejnižším podílem takto ohrožených lidí.

Češi mají nyní 24. nejvyšší životní úroveň ze 146 hodnocených zemí
index Deloitte

Platy a mzdy v ČR od roku 1993 nepřetržitě rostou, a to i přes přestálé krize a kolísání inflace. Poslední oficiální údaje uvádějí hrubou průměrnou mzdu za pololetí letošního roku 33 297 Kč, v samotném druhém čtvrtletí přesáhla 34 tisíc Kč. V roce 2000 to bylo 13 219 Kč a v roce 1989 pak 3170 Kč.

Rostou mzdy i ceny

„Ačkoli po roce 1989 mnohonásobně vzrostly i ceny, kupní síla průměrného Čecha vzrostla za 30 let o dvě třetiny,“ upozornil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Průměrný důchod v roce 1993 činil 2734 Kč, loni 12 435 Kč, letos jeho výše v průměru překročí 13 300 Kč a příští rok dojde k dalšímu zvýšení o zhruba 900 Kč. Je ale zapotřebí vzít v potaz zvýšení cen, zejména u bydlení, potravin a energií.

Ceny v Česku jsou sice nižší než unijní průměr, postupně se mu ale přibližují. Zatímco rok po vstupu do Unie byly na 58 procentech průměrných cen, předloni to bylo 69 procent. V roce 1993 ovšem byla průměrná inflace 20,8 procenta, loni 2,1 procenta.

Ceny za potraviny v Česku předloni odpovídaly 83 procentům evropského cenového průměru, za oblečení byly průměrné a za obuv byly na 93 procentech. Za alkohol se platilo 83 procent průměrných evropských cen. A za energie dávali Češi podle pražského zastoupení 87 procent toho co průměrný obyvatel EU.

Češi po Skandinávcích, Francouzích a Britech utratí největší část svých výdajů za bydlení. Za střechu nad hlavou, vodu a energie vydají přes čtvrtinu peněz. Postupně také v poměru vydáváme víc za služby a méně spoříme.

Za střechu nad hlavou, vodu a energie vydají Češi přes čtvrtinu peněz

„S rostoucími nákupními možnostmi, které vyplývají z růstu bohatství i z odstranění ekonomicko-politických bariér, došlo ve většině postkomunistických zemí k výraznému poklesu úspor domácností v poměru k jejich příjmům,“ upozornila analýza České spořitelny. Češi, a také Slováci, se podle ní ale masivního „projídání“ rostoucích příjmů vyvarovali.

„Zatímco v polovině 90. let činil poměr rodinných úspor ve vztahu k rodinným příjmům v Česku 13,05 procenta (na Slovensku 11,18 procenta), v roce 2018 Češi uspořili 10,82 procenta (Slováci 8,38 procenta). Stejný poměr úspor vůči příjmům vykazoval v loňském roce podle dat Eurostatu i průměr EU (10,34 procenta),“ podotkla zpráva.

I to jsou nejlepší výsledky v historii sledování, přesto se ve společnosti prohlubují sociální rozdíly. Čtvrtina občanů (24 procent) podle analýzy svoji domácnost považuje za chudou a s okamžitým zaplacením 10 tisíc by podle šetření statistického úřadu mělo problém na 30 procent domácností.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků