Článek
Zhoršení ratingu odráží podle agentury to, že "tlak omezené likvidity na řecké banky a ekonomiku zužuje časový rámec, během něhož může nová vláda dosáhnout dohody s oficiálními věřiteli".
Omezený objem hotovosti, který má nová vláda k dispozici spolu s blížícími se termíny splatnosti dluhů vůči mezinárodním věřitelům, "omezují její vyjednávací možnosti", dodala S podle agentury AP.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Delší jednání s věřiteli by podle S mohlo vést k ohrožení finanční stability v zemi v podobě stahování vkladů z bank. "V nejhorším případě by to vedlo k uvalení limitů na pohyb kapitálu a ke ztrátě přístupu k financím od věřitele poslední instance (Evropské centrální banky), což by mohlo vyústit v odchod Řecka z hospodářské a měnové unie," sdělila S.
V řeckých volbách před necelými dvěma týdny drtivě vyhrála radikálně levicová strana SYRIZA, která se staví proti úsporným opatřením souvisejícím s mezinárodní finanční pomocí.
Její vláda nyní jedná se zeměmi eurozóny o změnách podmínek záchranného programu a požaduje zmírnění dluhové zátěže. Řecko má dluh v celkové sumě kolem 320 miliard eur (8,9 biliónu Kč), což představuje asi 170 procent ročního výkonu ekonomiky.
Režim sledování
S přitom loni v září zvýšila úvěrové hodnocení Řecka o jeden stupeň na známku B. Ocenila tím plnění úsporných opatření předešlou vládou a oživování řecké ekonomiky.
Agentura v pátek ponechala řecký rating v režimu sledování s výhledem na další snížení a sdělila, že chce tento prozatímní stav definitivně vyřešit do 13. března. S signalizovala možné snížení ratingu už na konci ledna, kdy upozornila, že poslední údaje z Řecka nevypadají dobře a signalizují zhoršující se rozpočtovou výkonnost této silně zadlužené země.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Výměnou za podstatné úspory a reformy se dohodlo na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur.
