Hlavní obsah
Obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz Foto: Plzeňský Prazdroj

Nezvýšili jsme cenu desítky, abychom pomohli hostinským, říká obchodní ředitel Prazdroje

„Desítkové“ hospody umístěné zejména na vesnicích a městských předměstích byly nejvíce zasaženy nedávnou sérií legislativních změn, jako zákaz kouření nebo zavedení EET, řekl v rozhovoru pro Právo obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. Podle něj je i to důvod, proč nezvýšili cenu výčepního piva.

Obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz Foto: Plzeňský Prazdroj
Nezvýšili jsme cenu desítky, abychom pomohli hostinským, říká obchodní ředitel Prazdroje

Prazdroj spustil několik projektů na podporu hospod, zejména těch „desítkových“.  Proč jste se k tomu odhodlali, je to reakce na pokles prodejů výčepních piv?

Naše spolupráce s hospodskými je dlouhodobá. Je založená na pravidelné komunikaci, díky které zjišťujeme, co je trápí a děláme si v restauracích také vlastní průzkumy - obrazně řečeno nám leží opravdu na srdci.

Je pravda, že v poslední době jsme se zaměřili i na „desítkové“ hospody. A to proto, že právě tyto provozovny, umístěné zejména na vesnicích a městských předměstích, byly nejvíce zasaženy nedávnou sérií legislativních změn. Mám na mysli zejména zákaz kouření nebo zavedení EET. I proto jsme vytvořili programy, které jsou šité těmto provozům na míru. Víme, co v hospodách funguje, a protože mnoho z nich naše pivo odebírá, tak zároveň vidíme, kde má konkrétní provozovna slabiny. Samotný hospodský už to kolikrát ani nevnímá a naším posláním je mu to říct a navrhnout řešení. Každému tak dáváme jedinečný, na míru ušitý program.

Co se týká výsledků, z mého pohledu jsou velmi dobré, hospodští sami oceňují, že se k nim hosté vracejí a že jim i přibývají noví zákazníci. To je základ úspěchu.

Jak moc dobré ty výsledky jsou? Zvyšují se hospodám tržby?

Jak víte, dlouhodobá spotřeba čepovaného piva má spíše sestupný trend, proto mám radost, když vidím pozitivní vývoj v případech, kde hospodští zapracují na změnách. V průměru se bavíme o zlepšení okolo 5 - 10%, jsou ale i hospody, kde změny provedené takzvaně od podlahy přinesou i dvouciferný růst prodejů. To je to, co dokážeme měřit my sami.

Hostinští hlásí, že se jim daří získávat nové zákazníky, často ženy

Další zvýšení prodejů ale často zaznamenají hospodští i u nealkoholických nápojů a jídel. Zde bývají nárůsty ještě vyšší. Je to logické – v útulné hospodě se najíte mnohem raději než někde, kde se vám moc nelíbí. Tam si dáte jedno pivo a jdete.

Nejvíce desítkových hospod má Gambrinus, udělali jste něco speciálně jen pro tuto značku?

Gambrinus je hlavní značkou, která se podílí na našich projektech podpory desítkových hospod. S ním jsme vytvořili program zaměřený na vylepšení vesnických hospod. Začali jsme na Plzeňsku a budeme pokračovat v dalších krajích. Kromě absolutního nárůstu prodeje desítky Gambrinus nám hostinští hlásí, že se jim daří získávat nové zákazníky, často ženy, které dříve do hospody chodily jen zřídka. Pro hospodské i pro nás je to povzbuzení do další práce.

Už dva roky jste desítku hospodám nezdražovali. Proč? Začíná se to nějak projevovat v prodejích?

Segment hospod a restaurací prochází v posledních letech již zmíněnými změnami, a proto je zachování ceny výčepních piv důležitou formou podpory hospod především na vesnicích a v malých městech. Vždycky jde o obchod a ten se musí vyplácet oběma stranám, jinak nedává dlouhodobě smysl. Náš přístup se vyplácí.

Jak do svých programů podpory hospody vybíráte, jaká musejí splnit kritéria?

Hospody vybíráme do programů podle řady kritérií, ale to hlavní je, aby sami hospodští chtěli něco změnit k lepšímu. Není to jen o tom, že my poradíme či zainvestujeme peníze. Bez jejich vlastní aktivity by žádný program nefungoval.

Dlouhodobě sledujete mnoho kvalitativních ukazatelů v hospodách. V čem se v poslední době hospody nejvíce zlepšily a kde naopak ještě mají rezervy?

Velké zlepšení je vidět v kvalitě čepování piv a obecně v péči o pivo. Tohle téma řešíme s hospodskými už dlouho a mám radost, že je vidět pozitivní změna. Zlepšení zaznamenáváme i v komunikaci nebo chcete-li marketingu hospod směrem k zákazníkovi, a to nejen v hospodě samotné, ale i v digitálních kanálech. Mnohé vytvářejí vlastní webové stránky nebo komunikují prostřednictvím Facebooku. I to pomáhá přilákat další zákazníky. Rezervy řady hospod jsou stále v jejich vzhledu, neútulný interiér či nevalný vnějšek hospody nové zákazníky nenalákají.

Prazdroj zároveň ohlásil vznik několika nových konceptů hospod. Co si od nich slibujete?

Češi jsou stále náročnější spotřebitelé. Je to logické, roste naše kupní síla, chceme za své peníze maximální užitek. Mladí dospělí mezi 25-35 lety před patnácti dvaceti lety neměli tolik peněz a spokojili se s čepovaným pivem kdekoliv, dnes má ale tato věková skupina často vyšší příjmy a na hospodu jiné požadavky než generace předešlé. My na to musíme reagovat a přicházet s novými koncepty. Tak abychom oslovili všechny cílové skupiny. Vytváříme nové designy hospod, v jednotlivých konceptech s majiteli restaurací ladíme i nabídku jídel, aby odpovídala požadavkům zákazníků v daném místě.

Budou v Česku ještě přibývat ve velkém tankovny?

Určitě ano, ale už jich zřejmě nebude tolik jako v minulých letech. Míst, kde je vhodné tankovou technologii instalovat, je stále méně, trh začíná být nasycen. Více se chceme zaměřit na kvalitu hospod, jejich prostředí, obsluhu a v neposlední řadě na konceptové hospody, v tom vidíme potenciál.

Jak podle Vás bude vypadat hospoda za deset, dvacet let, jaké změny nás jako spotřebitele čekají?

V budoucnosti budou vyhrávat ty hospody a restaurace, které budou schopné nabídnout perfektní komplexní služby. Nebude to jenom o skvěle načepovaném pivu, ale daleko více o personálu, jídle, komunikaci a vzhledu. Návštěva hospody či restaurace by měla být vždy výjimečným zážitkem v pozitivním slova smyslu, něčím, co doma nezažijete.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků