Hlavní obsah
Srovnání kupní síly Čechů a Slováků vůči roku 1989 Foto: CETA, TopForex

Kupní síla Čechů a Slováků: u potravin jsme na tom lépe, u vody a plynu naopak hůř

Slovensko bylo v průměru chudší před rozdělením a je tomu tak i dnes, i když Česko dlouhodobě dotahuje. Češi po 30 letech vedou před Slováky v kupní síle potravin, Slováci zase tolik neplatí za základní služby. Vyplývá to z listopadové analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) a TopForex.

Srovnání kupní síly Čechů a Slováků vůči roku 1989 Foto: CETA, TopForex
Kupní síla Čechů a Slováků: u potravin jsme na tom lépe, u vody a plynu naopak hůř

Po třiceti letech od roku 1989 si může Čech za průměrný plat koupit zpravidla několikanásobně větší množství základních potravin, než si mohl koupit v době socialismu. Podle studie se vyšší kupní síla projevuje hlavně u cukru (šestinásobně), kávy (4,6krát), drůbežího masa (4,2krát) či vajec (3,8krát).

A také všech dalších základních potravin, které byly porovnávány, si dnes Češi můžou dovolit koupit více než před revolucí – s jedinou výjimkou, kterou je mléko. Polotučného mléka si mohli za socialismu lidé koupit zhruba o 5 procent více než dnes. „Toto srovnání samozřejmě nezohledňuje vývoj kvality produktů, jejich balení a dostupnost, která je s tehdejším obdobím nesrovnatelná,” uvádějí autoři studie.

Výrazně slabší kupní síla oproti Čechům je stále kupní síla Slováků, kteří s Čechy sdíleli do roku 1992 společný stát: až o 36 procent. Výjimkou je jen bílé pečivo, kterého si dnes Slováci mohou za průměrný plat dovolit nakoupit více než obyvatelé Česka.

Voda a plyn výrazně zdražily

Analytici se zaměřili nejen na produkty, ale také na služby a komodity, které jsou nepostradatelné pro chod domácností. U nich je na rozdíl od potravin a dalších spotřebních výrobků situace odlišná.

V případě dodávky vody a plynu si dnes lidé mohou těchto komodit dovolit méně než před třiceti lety. Voda je dnes pro spotřebitele s průměrným příjmem dokonce více než desetinásobně dražší. Pouze elektrická energie vychází v přepočtu na mzdu levněji než v osmdesátých letech.

Vody a zemního plynu si mnohou dnes dovolit více naopak Slováci, v případě druhé komodity dokonce téměř o čtvrtinu. U většiny produktů si mohou ale více dopřát občané Česka.

„Slovensko bylo v průměru chudší před rozdělením a je tomu tak i dnes, i když Česko dlouhodobě dotahuje,“ uvedl ředitel TopForex Matěj Homola. „Struktura výdajů u obou zemí je už téměř stejná: od roku 1989 výrazně klesly náklady na potraviny a spotřební zboží, naopak mnohem dražší jsou služby. Přijetí eura na Slovensku vývoj nijak neovlivnilo,” dodal.

Regulace zdražuje, konkurence zlevňuje

„Pokles kupní síly u některých služeb jako plyn a voda ukazuje, že roste cena hlavně tam, kde je vysoká regulace. Důvodem mohou být jak ekologická opatření, snadný výběr daní, anebo jednoduše monopolní postavení,“ upozornil analytik z CETA Michal Hejl.

Naopak tam, kde funguje konkurence, včetně trhu se základními potravinami, se téměř vždy kupní síla obyvatel zvyšuje.

Analýzu k vývoji kupní síly Čechů za posledních třicet let zveřejnila tento týden také Česká spořitelna.

„Čistý příjem průměrného obyvatele včetně dětí a důchodců vzrostl od roku 1989 o více než 600 procent, z necelých dvou tisíc na více než 15 tisíc korun v roce 2018. Ačkoli mnohonásobně vzrostly i ceny, kupní síla průměrného Čecha vzrostla v tomto období o dvě třetiny,” shrnul hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

„Zatímco v roce 1989 jsme za jídlo utráceli více než třetinu příjmů, nyní to je pouze 24 procent. Nejvíce pak vzrostly naše výdaje za služby, a to z 18 procent na 34 procent,“ dodává.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků