Hlavní obsah

Když bude elektřina z nových Dukovan drahá, zaplatí to všichni, plánuje stát

V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Vyplývá to z návrhu takzvaného bezemisního zákona, jenž má zajistit financování výstavby nového jaderného bloku.

Foto: ČEZ

Jaderná elektrárna Dukovany

Článek

Záměr v úterý zkritizovaly ekologické organizace. Energetická firma ČEZ uvedla, že od podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE) se navrhovaný mechanismus liší v tom, že může lidem platby i snižovat - a tato varianta je podle firmy i více očekávaná.

Materiál, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je v současnosti v připomínkovém řízení. "Stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která bude provozovatelem toho jaderného bloku. S tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. Stát bude poté umisťovat tu elektřinu na trh - na burzu," uvedl na konci dubna ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Vláda schválila smlouvy na stavbu pátého bloku Dukovan

Ekonomika

Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba zcela vlastněná státem za předem stanovenou realizační cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny by byla uzavřena minimálně na dobu 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výrobny.

Nízkouhlíkovou výrobnou návrh definuje jako výrobnu elektřiny s jaderným reaktorem připojená do elektrizační soustavy s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 megawattů (MW) po roce 2030. Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Stavět by se mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.

Havlíček: Vody pro provoz Dukovan je dost. I tak s ní ale budou šetřit

Ekonomika

Smlouva o výkupu elektřiny z nového zdroje má podle aktuálního návrhu mimo jiné obsahovat pravidla prověření přiměřenosti výkupní ceny ministerstvem nejpozději do pěti let po začátku dodávky elektřiny do sítě a poté pravidelně nejméně jednou za deset let. Týdeník Respekt v pondělí na svém webu připomněl, že spotřebitelé nyní podobně plošně ve svých fakturách vydávají peníze na podporu OZE.

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž v úterý řekl, že návrh předpokládá, že půjde o součást položky podporovaných zdrojů. "Významně se však liší v tom, že v případě OZE je jen cesta podpory. V tomto případě by mechanismus mohl spotřebitelům i snižovat účty, a to v případě, že ceny na trzích budou vyšší než výkupní garantovaná cena. A tato varianta je s ohledem na budoucí výhledy i více očekávána. Pokud se podíváme do historie, ceny energií celosvětově neustále rostou, s drobnými časovými výkyvy a ani do budoucna nelze očekávat obrat," uvedl mluvčí. Dodal, že je třeba zdůraznit, že celý mechanismus by se spustil nejdříve za více jak 15 let.

Záměr MPO v úterý v tiskové zprávě zkritizovaly ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený kruh a Calla. "Zákon o podpoře nových reaktorů je bianko šek na stavbu reaktorů za peníze spotřebitelů elektřiny. Každý zodpovědný zákonodárce by měl něco takového odmítnout. A schválit jej bez diskuse a bez výborů nemůže zodpovědně ani ten největší nadšenec pro jadernou energetiku," uvedl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

Evropa končí s uhlím, Česko nespěchá

Ekonomika

Z podkladů k materiálu vyplývá, že MPO požádalo Legislativní radu vlády (LRV) o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standardních 20. LRV požadavku částečně vyhověla, vyjádřit připomínky bude možné po dobu 13 dní. Web týdeníku Hrot v pondělí uvedl, že se sníží počet těch, kteří mohou do normy mluvit. "Z rozhodnutí rady mohou podobu zákona ovlivnit pouze resorty financí, spravedlnosti, zahraničních věcí, životního prostředí, vedoucí Úřadu vlády a Energetický regulační úřad," napsal server.

Z důvodové zprávy materiálu pak vyplývá, že MPO požaduje, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku vyslovila Sněmovna s návrhem zákona souhlas už v prvním čtení. "Účinnost zákona je vzhledem k urgentnosti řešení přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice navržena na 1. ledna 2021," dodává zpráva. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících.

Reklama

Výběr článků

Načítám