Hospody zatím kvůli EET ve velkém nezavírají, ukazuje analýza

EET se bude v první fázi týkat od letošního prosince ubytovacích a stravovacích zařízení. Podle odhadů ministerstva financí se má týkat zhruba 40 tisíc podnikatelů. Z analýzy Bisnode ale vyplývá, že může jít i o víc než 74 tisíc subjektů.

„Z aktuálních dat nelze potvrdit spekulace, že by firmy masově ukončovaly své podnikatelské aktivity. Nepotvrzují se ani spekulace, že podnikatelé budou zakládat nové firmy, aby kvůli zavedení EET zakryli nápadné skokové výkyvy v tržbách,” uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová.

V letech 2013 - 2015 zaniklo každý rok v oboru stravování mezi čtyřmi až pěti tisíci subjektů. Letos do 20. října jich je necelých 2 500. Na druhou stranu méně firem vzniká, což je ale trend, který začal již dříve.

Mezi lety 2013 až 2016 bylo podle Bisnode v oblasti ubytování zaregistrováno celkem 1920 subjektů a ve stravování přes 13 500 nových firem. Ve stejném období v rámci ubytovacích služeb zaniklo 3058 a ve stravování 16 327 subjektů.

„Ze statistik je zřejmé, že v rámci ubytovacích a stravovacích služeb ve sledovaném období zaniklo více podnikatelských subjektů, než kolik jich vzniklo. To souvisí hlavně se silně konkurenčním prostředím, kdy z trhu odešly neúspěšné subjekty," řekla Štěpánová.

Ačkoli zavírání hospod kvůli EET není masové, děje se.

„Restauraci jsem tady provozoval deset let. EET byla jedním důvodem, proč jsem se rozhodl skončit. Člověk se dře od rána do večera, aby vydělal na provoz, zaplatil zaměstnance a aby mu zbylo alespoň něco na živobytí. Daně jsem vždycky poctivě platil. EET je podle mě jen zvůle boháčů, kteří o životě drobného podnikatele nemají ani ponětí," citoval například Domažlický deník dnes již bývalého provozovatele restaurace Pod Lipou v Prapořištích. Ten současně  připustil, že už teď řešil i jiné problémy, například s nedostatkem personálu.

„Co se týká EET, odhadujeme, že své podnikání ukončí přibližně 15 až 20 procent podnikatelů, převážně z řad malých zařízení a venkovských restaurací. Je to celkem logický odhad, protože pokud se někdo pohyboval, byť v malé míře, v šedé ekonomice, pak bude muset započítat skutečné náklady spojené s odvody, mzdovými náklady a podobně plně do svých cen,” řekl Novinkám prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.

Podle Stárka již několik let ubývá přibližně pět procent provozovatelů restaurací, na druhé straně však vznikají podniky nové.

Odhaduje přitom, že problém elektronické evidence tržeb bude mít na pohostinství menší vliv, než některé další regulace, jako jsou třeba opakované změny potravinového zákona, povinnost značit alergeny nebo zákaz kouření v restauracích.

„Na druhou stranu výjimka pro stánkový prodej občerstvení do roku 2018, která vznikla metodikou generálního finančního ředitelství, je podnikateli vnímána jako diskriminace a nevrhá na proklamovanou snahu o narovnání podmínek na trhu dobré světlo. I to může být důvodem, proč se někteří podnikatelé rozhodnou změnit svůj obchodní model a ukončit klasickou hostinskou činnost,” dodal.

„Po spuštění EET v prosinci budeme celou záležitost sledovat. Máme za to, že tato poslední výjimka bude mít také značné dopady do konečného výběru daní, se kterým ministerstvo financí kalkuluje,” uzavřel Stárek.

Ministerstvo financí dříve uvedlo, že EET pomůže po plném najetí systému — tedy po rozšíření i na maloobchod, velkoobchod či řemesla — zvýšit příjmy rozpočtu až o 18 miliard ročně.