Článek
Jde tak o masivní finanční injekcí a zřejmě poslední pokus o definitivní vyřešení dluhové krize, která eurozónu sužuje už asi dva roky a jejíž dopady se prozatím výrazněji nezmírnily. Podle ekonomů je ale otázkou, zda snaha ECB zabere.
První kolo této operace se uskutečnilo v prosinci a tehdy si 523 žadatelů vzalo levné úvěry za celkem 489 miliard eur. Jak po tomto prvním kole uvedl šéf ECB Mario Draghi, podařilo se zamezit „velké, opravdu velké úvěrové krizi“. Mnozí ekonomové se podle agentury Reuters domnívají, že ve středu šlo o poslední pokus ECB bojovat s krizí, která sužuje eurozónu.
Jak uvedl pro Novinky analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta, primárním účelem této akce je poskytnout bankovnímu sektoru dostatek likvidity a zabránit tomu, aby banky přestaly půjčovat finanční prostředky jak na mezibankovním trhu, tak ve vztahu klient – banka.
Nebezpečí vysoké inflace
Výhody v krátkodobém horizontu spočívají podle analytika Miroslava Frayera z Komerční banky především v podpoře mezibankovního trhu a financování podniků. „V dlouhodobém období samozřejmě velmi uvolněná měnová politika, právě i díky těmto operacím, přináší mnohá rizika například v podobě vysokých inflačních tlaků či přehnaně vysokém růstu úvěrové činnosti,“ připomněl Frayer.
Jak připomněl analytik Jiří Šimek ze společnosti Citfin, tato operace dluhové problémy eurozóny nevyřeší, ale má spíše přinést zklidnění na trhy a zmírnit obavy z nedostatku likvidity a přimět banky, aby dále kupovaly dluhopisy.
Podle analytika Václava Frančeho z Raiffeisenbank tyto nestandardní operace ECB eurozónu samy o sobě nezachrání. „Zachrání ji jedině reformy zadlužených zemí. Operace ECB mimo jiné zmírní paniku na finančních trzích do doby, než se projeví efekt reforem,“ doplnil Franče.