Hlavní obsah

EU zpřísnila pravidla reklamy, výrobci potravin musí svá tvrzení doložit

Právo, Jakub Svoboda

Od pátku začala v celé Evropské unii včetně Česka platit nová pravidla pro značení a reklamu potravin včetně nejrůznějších potravinových doplňků. Tvrzení uváděná na etiketách a obalech budou muset být od nynějška podložena nějakou studií nebo seriózním výzkumem.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Bude to znamenat konec zbytečného utrácení v lékárnách a obchodech za nejrůznější doplňky a preparáty, které sice podle tvrzení výrobců mají člověku pomoci posílit jeho organismus či dokonce ho uzdravit, ale ve skutečnosti jde nezřídka jen o klamavou reklamu?

Výrobci dosud posílali jednotlivé žádosti k Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který je posuzoval. Byl to poměrně zdlouhavý proces, který teď končí. Dále se bude smět uvádět jen to, co je podloženo nezpochybnitelnými či alespoň všeobecně uznávanými vědeckými fakty. Bez nich už výrobci údajný pozitivní vliv obsažených látek na lidské zdraví nesmějí ani naznačit.

Zásoby na skladě se mohou doprodat

Zatímco většina lékárníků a lékařů nové opatření vítá, výhrady mají výrobci potravin a různých podpůrných preparátů. České ministerstvo zemědělství jim nakonec vyšlo vstříc a výrobky s původními tvrzeními, byť třeba klamavými, jim umožní doprodat.

„Každému z nás zřejmě v dětství doma říkali, že lhát se nemá. V honbě za tržbami a ziskem ale mravní imperativy přestávají platit. Na mnoha obalech a v reklamách se nám občas někdo snaží kromě samotného výrobku také prodat jeho zcela nereálné či přehnané účinky,“ řekl Právu v reakci na nová unijní pravidla europoslanec za ČSSD Pavel Poc.

Jak dále uvedl, v této souvislosti nechápe množící se názory kritizující přehnanou regulaci. Podle některých ekonomů je totiž zbytečné zasahovat do oblasti, kde by měl fungovat trh.

Na mnoha obalech a v reklamách se nám občas snaží kromě samotného výrobku prodat i jeho nereálné či přehnané účinky.

Pavel Poc, europoslanec

„Podle nich spotřebitel dokáže rozeznat, jaké tvrzení se může zakládat na pravdě a jaké je zřejmou nadsázkou. Bohužel tomu tak není vždy. Pokud budou stát vedle sebe dva potravinářské výrobky, zákazník samozřejmě sáhne po tom, který má podle něho největší přidanou hodnotu. Případné pozitivní zdravotní účinky takovou přidanou hodnotu představují,“ konstatoval europoslanec.

Evropská komise uvedla, že evropský trh stále více zaplavují výrobky, které mají na obalech tvrzení o nejrůznějších ozdravných účincích díky látkám, které obsahují. Mezi nejběžnější patří upozornění na různé dodané vitamíny, dále že jde o výrobky „s nízkým obsahem tuku“, „bez přidaného cukru“ či „s vysokým obsahem vlákniny“. Ne vždy je to ovšem pravda, upozorňuje Brusel.

„Jde o to, aby tato a mnohá další tvrzení nebyla pouhou marketingovou iluzí. Poctivý výrobce ,obyčejné‘ potraviny by totiž musel bez této regulace také lhát, aby srovnal své šance s výrobcem nepoctivým. V konečném důsledku by byl spotřebitel tím jediným, kdo trpí. Buďme rádi, že budeme mít obranu aspoň proti některým ,zlým kouzlům‘ dnešního marketingu,“ dodal Poc.

Účinky probiotik v jogurtech s otazníky

Úřad EFSA už také zamítl jako vědecky zcela nepodloženou nebo jednoznačně neprokázanou naprostou většinu ze zhruba dvou tisícovek tvrzení, která výrobci potravin a jejich doplňků dosud běžně používali. Mezi nimi je například velice rozšířené tvrzení, že laktobacily a jiná probiotika obsažená v řadě jogurtů podporují trávení a imunitu, nebo že žvýkačky posilují zuby či zpevňují dásně.

Zákaz pak postihl celou řadu doplňků. Například glukosamin sulfát zmíněný evropský úřad neuznal jako stoprocentně účinnou látku pro podporu kloubů. Výrobce produktů s beta-glukany zase již nesmí tvrdit, že tato látka snižuje hladinu cholesterolu v krvi.

Reklama

Výběr článků

Načítám