Článek
Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) zůstal na 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.
Statistici už v květnu uvedli, že k posílení výkonu ekonomiky proti loňsku přispěly podle statistiků hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu.
Naopak negativní vliv měla na vývoj HDP zahraniční poptávka. Ve zprávě doplnili, že reálná spotřeba domácností se meziročně zvýšila o tři procenta a mezičtvrtletně klesla o 0,4 procenta. Míra úspor domácností klesla meziročně i mezičtvrtletně.
Ekonomika EU v prvním čtvrtletí vzrostla více, než se čekalo
"Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele poklesl v 1. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí o 5,6 procenta, meziročně o 4,4 procenta, a to zejména kvůli vysokému růstu cen," sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v 1. čtvrtletí 38 610 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí se reálně snížil o 8,3 procenta a meziročně o 4,4 procenta. Podle statistiků byla tak výsledkem vyššího mezičtvrtletního poklesu celkových příjmů domácností než jejich výdajů nižší míra úspor, dosáhla 16,1 procenta.
Mezičtvrtletně byla míra úspor domácností nižší o čtyři procentní body, meziročně se snížila o osm procentních bodů. Míra investic domácností proti předchozímu čtvrtletí stoupla o půl procentního bodu a meziročně o 1,4 procentního bodu, dosáhla deseti procent.
Nefinančním podnikům stoupla mezičtvrtletně míra zisku i míra investic, meziročně míra zisku klesla a míra investic stoupla. V 1. čtvrtletí dosáhla míra zisku 44,8 procenta a míra investic 29,4 procenta.