Článek
Na celkové výši dluhu se ze 79,5 procenta podílel dlouhodobý dluh, jehož výše se meziročně zvýšila o 9 procent (147,7 miliardy) a dosáhla 1,7 biliónu korun. Objem krátkodobého dluhu meziročně vzrostl o 7,3 procenta (29,8 miliardy) na 439,5 miliardy korun.
Rychlý nárůst objemu celkového zadlužení je dán především rostoucími částkami, které si lidé půjčují. Průměrná částka krátkodobého úvěru stoupla o 7,4 procenta na 180 tisíc. Půjčky na bydlení jsou v průměru o 9,4 procenta vyšší. Průměrný český klient na takových půjčkách dluží 1,5 miliónu korun.
„Na zvyšování průměrné částky dlouhodobého dluhu se podílejí především stále rostoucí ceny nemovitostí ve velkých městech. Je přitom pozitivní, že banky a finanční instituce prověřují schopnost žadatele splácet své úvěry, a snižují tak rizika plynoucí z případného budoucího poklesu ekonomiky a cen nemovitostí,“ komentovala data ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná.
Nejvyšší dluhy v Praze, nejnižší v Ústeckém kraji
Zároveň významně klesá objem takzvaného dluhu ohroženého nesplácením. Ten je definován jako takový dluh, u něhož nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky. Jeho objem klesl na konci roku meziročně o pět miliard na 39 miliard korun.
Z regionů jsou nejzadluženější obyvatelé Prahy, kde většinu objemu dluhů tvoří úvěry na bydlení. Na průměrného Pražana připadá dluh 285 tisíc korun. Ve Středočeském kraji připadá na jednoho obyvatele v průměru dluh ve výši 244 tisíc korun. Naopak v Ústeckém kraji průměrný obyvatel dluží 146 tisíc korun a úvěry na bydlení tvoří jen 68,5 procenta celkového zadlužení v tomto kraji.