Článek
Do balíku prodávaných firem ČEZ patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.
ČEZ uvedl, že další postup zváží, až se podrobně seznámí s odůvodněním rozhodnutí. V úvahu připadá použití opravných prostředků proti verdiktu antimonopolního úřadu, případně uplatnění nároku v mezinárodní investiční arbitráži.
Místopředseda představenstva ČEZ Tomáš Pleska přitom před třemi týdny hovořil o tom, že v případě negativního stanoviska regulátora ČEZ v Bulharsku zůstane.
ČEZ možná zůstane v Bulharsku, připustila firma
„Jestliže bulharské úřady bez zjevného důvodu zablokují i tento náš druhý pokus o prodej bulharských aktiv, pak zcela logicky v prodeji pokračovat nebudeme a nebudeme zbytečně vynakládat další prostředky,” uvedl. „V takovém případě si aktiva ponecháme a budeme je nadále řádně provozovat tak jako doposud. Otázkou prodeje našich bulharských aktiv bychom se v blízké budoucnosti rozhodně nezabývali,” řekl Pleskač.
Zároveň se domníval, že by úřad neměl mít důvod pro zablokování transakce. „Společnost Eurohold v Bulharsku v současné době nevlastní žádná energetická aktiva, situace na bulharském energetickém trhu by se proto prodejem našich aktiv společnosti Eurohold nijak nezměnila,” řekl tehdy.
V minulosti už antimonopolní úřad zablokoval převzetí aktiv ČEZ firmou Inercom. Tehdy bulharský regulátor argumentoval tím, že transakce by mohla firmě pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž.
Kupní smlouvu podepsanou loni s Inercomem ukončil ČEZ letos v dubnu.
