Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Bohuslav Borovička, Právo

Analýza: Česko kvůli špatné kvalitě silnic přichází o miliardy ročně

Špatný stav silnic v ČR přináší ztráty v řádech několika miliard korun ročně v nevyrobené produkci a promarněném čase. Česko přitom v investicích do silniční sítě dlouhodobě zaostává za průměrem EU i V4. Kvalita silnic, která je v ČR šestá nejhorší v EU, má zároveň přímý vliv na vývoj HDP a nezaměstnanosti. Vyplývá to z analýzy Raiffeisenbank.

Ilustrační foto Foto: Bohuslav Borovička, Právo
Analýza: Česko kvůli špatné kvalitě silnic přichází o miliardy ročně

Česko je vzhledem ke své geografické poloze na kvalitě dopravní sítě a její napojení na okolní země závislé. Ve srovnání s velikostně a ekonomicky srovnatelnými státy investovalo v letech 2010 až 2017 v průměru o 120 miliard korun méně, což je přibližně suma odpovídající stavbě 800 kilometrů dálnic.

Index kvality silnic se v té době na sedmibodové škále v zemi posunul ze 3,6 na hodnotu 4,0. Například v sousedním Polsku se za stejné období index posunul z 2,6 na 4,1. Podle modelu Raiffeisenbank by přitom zlepšení o jeden bod v indexu vedl ke zvýšení HDP na obyvatele o 5,7 procentního bodu.

V horším stavu než Česko má podle studie organizace World Economic Forum pět ekonomicky slabších zemí bývalého východního bloku (Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko) a Malta.

Promrhaný čas na D1

Analýza se zaměřila také na ekonomické dopady současné modernizace dálnice D1. Podle odhadů Ředitelství silnic a dálnic by cesta autem mezi Brnem a Prahou po D1 měla za normálních okolností trvat hodinu a 45 minut. Během současné modernizace však podle analýzy trvá cesta zhruba o půl hodiny déle. Při tomto zpoždění tak řidiči podle banky čekáním a ztrátou času a produkce promrhají až 1,1 miliardy korun ročně.

Výhledový plán stavby dálnic. Dokončit jich zbývá ještě zhruba 800 kilometrů.

Foto: David Ryneš, Novinky

Analýza také tvrdí, že dobudování dálniční sítě má vliv na ekonomickou úroveň jednotlivých regionů. Po napojení Ostravy na dálniční síť se podle ní v celém regionu začala postupně snižovat nezaměstnanost, její vývoj se nakonec přiblížil k celorepublikovému průměru.

Opačný vývoj naopak zaznamenal jihočeský region, který dosud není napojen na souvislou dálnici směrem do hlavního města. Podobný vývoj lze v těchto regionech sledovat i na růstu HDP. Přímý vliv kvality silniční sítě na ekonomickou situací regionů lze pozorovat například i v Polsku.

V Česku bylo k 1. lednu tohoto roku celkem 1273 kilometrů dálnic. Aktuálně chybí k dostavění hlavní sítě dálnic asi 800 kilometrů. Ta by podle původních plánů měla být dokončena do roku 2030. Podle programového prohlášení vlády by do roku 2021 mělo být zprovozněno asi 210 kilometrů. Z dosavadních ekonomických analýz i závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu ovšem vyplývá, že se plán na dokončení dálniční sítě pravděpodobně nestihne.

„Páteřní dálniční síť se za desetiletí nepodařilo vystavět, z Prahy dodnes není možné po dálnici dojet do Rakouska, ale ani například do Karlových Varů, a do hlavního města se každý den snaží dostat zhruba 400 tisíc lidí za prací či studiem a jen ti s pevnějšími nervy to zkoušejí autem – při nedodělaném vnitřním i vnějším okruhu bývá příjezd do Prahy ucpaný ze všech směrů,” konstatoval ve zprávě tým analytiků RB v čele s ekonomkou Helenou Horskou.

V loňském roce byly v zemi postaveny celkem čtyři kilometry nových dálnic. Letos by podle plánů ministerstva dopravy mělo být zprovozněno kolem 26 kilometrů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků