"Nákladní automobilová doprava je dnes hlavním způsobem dopravy zboží, a proto dojde-li ke zdražení dopravních služeb, dojde patrně i k přenosu inflace do cen spotřebního zboží," uvedl David Marek z Patria Finace. Mýtné je podle něj jedním z inflačních rizik příštího roku. Podle Marka není jednoduché určit dosah jeho dopadu, mohlo by ale jít o desetiny procenta.

Rezervy na mýtné dopravci nemají

"Dopravci budou muset zdražit, neboť nikde nemají peníze na placení mýta schované," uvedl mluvčí sdružení Česmad Bohemia Martin Felix. Zavedení mýtného bude podle něj pro dopravce znamenat zvýšení nákladů na použití dálnic o deseti- až dvacetinásobek. Například nejmenovaná vyškovská firma s deseti kamióny, která dosud utratila ročně za dálniční známky 140 000 Kč, za mýto zaplatí přibližně 2,8 miliónu korun.

Podle Jana Slámy ze spediční společnosti Topsped se v současnosti na trhu projevuje nedostatek přepravní kapacity, zejména u vnitrostátních přeprav, a zákazníci budou přepravu poptávat i za vyšší cenu. Zdražení by podle něj mohlo znamenat i přesun části zboží ve vnitrostátních přepravách na železnici. "Počítá se s tím, že ceny půjdou nahoru. Jak, to bude záležet na konkrétních relacích," řekl.

Zdražení by nemělo být likvidační

Pokud by se zvýšené náklady nepodařilo přenést na zákazníky, což by se podle Felixe mohlo týkat především malých dopravců, znamenalo by to pro ně konec podnikání. "Je nepochybné, že zavedení mýtného povede ke zdražení autodopravy, toto zdražení by ale nemělo být zásadní, a už vůbec ne likvidační," míní naopak ekonom HVB Pavel Sobíšek.

Autodopravci budou muset příští rok zaplatit navíc částku kolem tří miliard korun. Z toho zhruba jednu miliardu zaplatí zahraniční firmy za tranzit. Zbývající dvě miliardy podle Sobíška představují méně než dvě procenta obratu přepravních firem.

Elektronické mýtné by měla od ledna platit vozidla nad 12 tun na 950 kilometrech rychlostních silnic a dálnic. V polovině roku by se měl systém rozšířit i na vybrané silnice 1. třídy.