Článek
Míchat biokomponenty do pohonných hmot mohou v ČR rafinerie, dovozci a státní podnik Čepro. Vratku spotřební daně by podle jedné z uvažovaných variant získali zpět výrobci a dovozci biopaliv.
Zařadit vratku do novely zákona o spotřební dani navrhuje několik pozměnovacích návrhů. Její zastánci poukazují na to, že tento způsob se uplatňuje v řadě zemí EU. Zájem dostat vratku zpět do hry mají podle ekonomických analytiků hlavně rafinerie a dovozci pohonných hmot.
Proti navrácení tzv. vratky do zákona o spotřební dani jsou ale vláda, která preferuje míchání biosložek do fosilních paliv bez státní podpory, ministerstvo financí i klíčové výbory Sněmovny - hospodářský a rozpočtový.
Evropská komise rovněž nedoporučuje podporu výroby biopaliv formou vratky daně, naopak jako nejvhodnější variantu navrhuje podporu přímým výrobcům biosložek (řepky, obilí), tedy zemědělcům.
Pokud by návrh prošel, podle kritiků vracení spotřebních daní by to znamenalo, že vlastníci rafinérií či dovozci pohonných hmot získají ze státního rozpočtu dotace ve výši 1 až 2 miliardy korun ročně. Vracení daně by podle expertů zneprůhlednilo již tak složitý český daňový systém a mohlo by přispět k možnostem daňových úniků.
Přímou podporu prvovýrobcům
Vratka nepodporuje domácí prvovýrobce, naopak zvyšuje výdaje státního rozpočtu, upozorňují ekonomové. Podle nich by došlo i ke zhoršení konkurenčního prostředí, což by se mohlo projevit v růstu prodejních cen pohonných hmot.
Pokud vratka do zákona neprojde, konkurenční prostředí nebude porušeno a všechny tři subjekty, které mohou míchat biokomponenty do pohonných hmot, by měly shodné podmínky, shodují se analytici.
Země EU se v současné době odklánějí od nepřímé podpory biopaliv formou vracení spotřebních daní. Bruselem je doporučována přímá podpora, například formou účelové dotace pro zemědělce. ¨
Ty totiž eventuální vratka vůbec nepodporuje. Přímá podpora zemědělcům představuje ve srovnání s vracením spotřební daně pro státní rozpočet roční úsporu okolo 2,5 miliardy korun.