Česko má ale stabilnější ekonomiku s nižší inflací. ČR má i lepší tzv. stavové ukazatele, jako je míra chudoby, výše hrubého domácího produktu (HDP) na hlavu, míra nezaměstnanosti. Slováci mají lepší dynamické ukazatele, které odrážejí ekonomický vývoj. Vyplývá to z analýzy české a slovenské ekonomiky, kterou připravila Raiffeisenbank. "V růstu HDP se poslední dvě čtvrtletí přetahujeme se Slovenskem o prvenství," řekl Právu autor analýzy Aleš Michl.

Spotřeba začíná táhnout HDP

"Aby však čísla byla plně srovnatelná, musíme si uvědomit, že v české ekonomice je nejvyšší životní úroveň ze všech zemí regionu. A již jednou vysoký základ se zvyšuje obtížněji než základ nízký," upozornil Vladimír Pikora z Next Finance. Český HDP byl dva roky tažen zahraničním obchodem. Teď se situace mění a hlavní úlohu postupně přebírá spotřeba domácností. Na Slovensku tomu začíná být naopak, soudí Michl.

Podle rektora Vysoké školy ekonomické v Praze Richarda Hindlse je ale rychlejší vývoj spotřeby domácností v Česku důsledkem pozitivního vývoje na trhu práce, tedy rostoucích příjmů domácností. Inflace podle centrální banky v Česku stále nepředstavuje závažný problém, který by mohl ohrozit ekonomiku.

Nezaměstnanost je podle Eurostatu na Slovensku dvakrát vyšší než v České republice. Nicméně během posledních čtyř let klesla na Slovensku nezaměstnanost o 4 procentní body, zatímco v Česku jen o 0,6 procenta. Trhy práce se v SR zlepšily hlavně díky silnému ekonomického růstu. V ČR až růst HDP převyšující 5 procent přinesl konečně podstatnější pokles počtu lidí bez práce, což ukazuje na strnulost trhu, nevalnou motivaci lidí hledat si práci a nezaměstnatelnost některých skupin občanů.

Slovensku pomohlo zase to, že okolo 150 tisíc lidí odešlo za prací do zahraničí. ČR má podle Michla zdravější průmysl, který má již za sebou restrukturalizaci. Zahraniční firmy k nám přinesly manažerské přístupy, know-how a důraz na maximalizaci tržní hodnoty pro akcionáře. "Na to si Slovensko ještě zvyká. Ne nadarmo od nás opsalo koncept investičních pobídek," dodává analytik Raiffeisenbank. Rovněž i infrastruktura a lidské zdroje jsou v České republice lepší. Třeba centra služeb v čele se Sun Microsystems, DHL nebo SAP nám mohou na Slovensku jen závidět.

Srovnání ekonomických výsledků Česka a Slovenska
ukazatel ČR SR
HDP ve 2. čtvrtletí 2006 6,2 % 6,7%
Nárůst cen během roku 2,9% 5,0%
Změna míra nezaměstnanosti během jednoho roku -0,6% -2,0%
Změna zadlužení během čtyř let +1,7 HDP -8,8 HDP
Reálná růst mezd během jednoho roku 3,9% 4,0%
Meziroční tempo růstu průmyslu 10,5% 13,1%
Bilance zahraničního obchodu v roce 2005 +38,6 mld. Kč -76,3 mld. Kč
Aktuální úrokové sazby centrální banky 2,25% 4,50%
Zahraniční investice na hlavu v roce 2005 800 eur 100 eur

Úrokové sazby v Česku jsou nižší

ČR má v současnosti nejnižší úrokové sazby v Evropské unii, což je ohromný impuls pro trh s hypotékami a spotřebitelskými úvěry. Na Slovensku jsou úroky dvakrát vyšší. Daně na Slovensku jsou ale celkově nižší. Z hlediska fiskální rovnováhy to "odnesl" rozpočet jen mírným schodkem.

Riziko fiskální nestability je v současnosti největším problémem české ekonomiky právě v souvislosti s rozpočtem. Pokud se vláda a posléze ani parlament nedohodnou na rozumném rozpočtu, projeví se to mimo jiné také oslabením koruny, uvádí Michl. Dlouhodobě pak problémy s rozpočtem mohou působit na růst úrokových sazeb a zdražení hypoték.

Problémy okolo deficitů rozpočtu a veřejných financí stojí za faktem, že Česko patrně nezavede euro v roce 2010, ale o něco později. Slovensko nás tedy se zavedením eura předstihne, protože současná Ficova vláda potvrdila vstup do eurozóny v roce 2009. Česko vstoupí do eurozóny podle odhadu některých analytiků až kolem roku 2012.