Rozpočet musí vyplatit bez ohledu na svoje příjmy každoročně výdaje dané ze zákona, tedy tzv. mandatorní výdaje (54 procent všech státních výdajů). Pokud k nim připočítáme závazky státu, například na obranu, ke kterým jsme se zavázali v rámci NATO, platy státních zaměstnanců a odvody do EU, vláda rozhoduje, pokud nezmění platné zákony, zcela volně zhruba jen o třetině výdajů.

Ke změně rozpočtu je tak třeba především změnit řadu zákonů zavazujících stát k platbám, jako jsou například státní příspěvky, sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti, životní minimum, i redukce počtu pracovníků veřejného sektoru a dotace průmyslu.

Každá změna zákona musí projít legislativní přípravou (zhruba šest měsíců), ale hlavně musí projít hlasováním ve Sněmovně a Senátu a podepsat ji musí prezident..

Při uvažování o možných změnách zákonů je třeba počítat i s takovými fakty, jako je ten, že současný sociální systém drží při započítávání výplat důchodů, které jsou rovněž dány ze zákona, nad vodou třetinu populace, upozorňují politologové.

Podle metodiky EU je chudých dvakrát víc

Skutečná chudoba ohrožuje 133 000 českých domácností, což představuje zhruba tři procenta domácností a 392 000 lidí. Vyplývá to z průzkumu ČSÚ. Celkem je v České republice přes čtyři milióny domácností.

Za chudou je podle studie Centra pro sociální a ekonomické strategie označována rodina, která žije pod hranici životního minima. "Podle metodiky Evropské unie je ale počet chudých domácností v ČR dvakrát vyšší," upozornil ČSÚ.

Přesto i podle Eurostatu je rozsah chudoby v Česku asi na poloviční úrovni rozsahu průměrné chudoby v Evropské unii. "To dokazuje, že sociální politika je v ČR velmi citlivý problém a všechny zásahy do něj mohou mít pro sociální smír, úroveň společnosti i kvalitu života jednotlivých lidí výrazný a někdy i nevratný dopad," shodují se politologové.

Do sociálního systému patří vedle důchodů také nemocenská, dávky v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, jako je například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a dále dávky sociální péče, které jsou určeny lidem žijícím pod životním minimem.

Nízkou míru chudoby v ČR může v budoucnu ohrozit především rozpad sociální sítě či rostoucí nezaměstnanost, případně nízké valorizace důchodů, které by mohly vést k prohlubování chudoby důchodců. Klíčový je pro sestavení rozpočtu i daňový systém, tedy kolik se vybere daní. Po snižování daňové zátěže totiž musí následovat i určitá redukce výdajů.

Mandatorní výdaje rostou

V České republice od roku 1995 rostou mandatorní výdaje, tedy výdaje určené předem určenému příjemci ze zákona. Balík sociálních zákonů přijatých v první polovině letošního roku, tedy před volbami, zvyšuje výdaje státu o zhruba 69 miliard korun. Jen v rozpočtu na letošní rok představují mandatorní výdaje, z nichž největší 92procentní podíl je určen na sociální transfery, přes 500 miliard korun. Největší část z této sumy představuje výplata důchodů a dávky nemocenského pojištění.

Výdaje, které nelze ze den na den zrušit, tvoří i náklady na provoz státní správy, činnost jednotlivých ministerstev a platby úředníkům (122 miliard Kč), provoz Sněmovny a Senátu. Výdaje na vědu a výzkum představují letos dalších 19 miliard a dotace podnikatelskému sektoru spolu se státními zárukami 83 miliard korun. Do nutných výdajů států patří rovněž placení úroků za státní dluh, což činí 28 miliard Kč.

Reformy jsou nutné

Státní výdaje potřebují reformu, na tom se shodují prakticky všechny politické strany. Rozdíl je ale ve způsobu, rozsahu a zaměření a provedení reforem.

"Optimální by byla dohoda rozhodujících politických stran na změně výdajů rozpočtu daných zákony. Problém je, že první na ráně jsou sociální výdaje, což je sice největší položka rozpočtu, ale také nejcitlivější oblast, na níž strany stavějí svoje volební programy, často diametrálně odlišné," upozorňuje ekonom Jan Švejnar.