Příjmy Čechů a Američanů jsou přitom nesrovnatelné. Některé státní instituce však na něco podobného rády zapomínají, a tak občas platíme za vstup na výstavy, do galerií a památkových objektů stejně nebo i více než v bohatších zemích.

Průměrné příjmy v ČR nižší

Nejatraktivnější trasa na Pražském hradě (katedrála sv. Víta, Starý královský palác, bazilika sv. Jiří, klášter sv. Jiří, věž Mihulka, Zlatá ulička a Daliborka) například stojí v plném vstupném 350 korun, se slevou 175 korun a rodinná vstupenka 520 korun. Návštěva Vatikánu, kde diváci uvidí nejslavnější díla Michelangelova a Rafaelova a k tomu kompletní umělecké sbírky všech Vatikánských muzeí, přijde na 12 eur (340 korun), se slevou na 8 eur (230 Kč) nebo na 4 eura (115 Kč).

V očích úředníků prezidentské kanceláře to může vyjít skoro nastejno, jenže průměrná mzda v Itálii byla loni 2030 eur, tj. 58 tisíc korun, zatímco v Česku je příjem lidí v celostátním průměru 19 tisíc korun. České realitě by spíše odpovídalo vstupné na Pražský hrad ve výši 100 korun.

Podobné je to i v případě hradu Karlštejna: pokud chcete vidět to nejatraktivnější, to je Kapli sv. Kříže s obrazy mistra Theodorika, musíte zaplatit 300 korun nebo se slevou 150 korun. S Karlštejnem je plně srovnatelný Papežský palác v Avignonu, nabízí stejné unikáty a ze stejné doby. V turistické sezóně tam stojí plné vstupné 9,50 eur (270 korun) a mimo sezónu 7,50 eur (210 Kč), zlevněné vstupné pak 7,50 (210 Kč) a 6 eur (170 Kč) a pro školáky 4 eura (114 Kč) a 3 eura (85 Kč). Průměrné platy jsou přitom ve Francii 3,7krát vyšší než v České republice.

Vstupné do Národní galerie by mělo být asi třikrát levnější

Značně vysoké ceny má i pražská Národní galerie. Plný vstup do Veletržního paláce, kde je sbírka moderního umění, stojí 250 korun (snížené vstupné 120 Kč), do Šternberského paláce na evropské staré umění 150 korun (70 Kč), návštěva Anežského kláštera s českou gotikou a Jiřského kláštera s českým barokem stojí dohromady 200 korun (se slevou 100 Kč). Pokud by někdo chtěl obejít všechny stálé expozice pražské Národní galerie, musel by zaplatit celkově 680 korun. Galerie však vychází návštěvníkům vstříc a jako dárek si mohou koupit vstupenku do všech expozic za 500 korun a pro dvě osoby za 900 korun. Vstupenka platí celoročně a vztahuje se i na vybrané výstavy.

Srovnatelný s tímto schematem je Berlín, kde jsou státní umělecké sbírky také rozptýleny po městě. V Dahlemu, kde je asijské umění a tvorba přírodních národů, stojí plné vstupné 6 eur (170 Kč), zlevněné 3 eura (85 Kč), prohlídka Obrazárny a Grafického kabinetu s jedinečnými poklady renesančního a barokního malířství přijde na 8 eur (230 Kč) nebo se slevou na 4 eura (115 Kč) a stejná cena je i za Hamburské nádraží - muzeum současného umění a Pergamon muzeum s unikátní antickou kolekcí.

Pokud chcete navštívit všechny expozice spadající pod hlavičku "Staatlichen Museen zu Berlin," můžete si koupit třídenní vstupenku, která stojí 15 euro (430 korun) a zlevněná 7,50 eur (210 korun). Pro srovnání uveďme, že průměrná mzda v Německu byla loni podle oficiální statistiky 2300 eur, čili téměř 66 tisíc korun, to je více než 3 a půlkrát více než v České republice.

V porovnání s Německem by odpovídající vstupné do Veletržního paláce mělo být kolem 70 korun, 40 korun za Šternberský palác a 60 korun dohromady za českou gotiku a baroko. Realita je však jiná, nebere v úvahu nižší životní úroveň v Česku.

V Česku se platí více než za Prado, Ufizzi i Louvre

Slavné Prado v Madridu stojí 6 eur (170 Kč) a se slevou 3 eura. Proslulá Galerie Ufizzi ve Florencii vybírá 6,5 eura (185 Kč) a se slevou 3,25 eura. Snad nejkřiklavější je srovnání Prahy s největší galerií světa s nejslavnějšími uměleckými poklady: ve Francii zaplatí návštěvník všech tří křídel Louvru plné vstupné ve výši 8,50 eur (240 korun). To je cena o sto korun menší, než kolik stojí návštěva Pražského hradu nebo prohlídka děl starého evropského malířství a děl českého baroka a gotiky v pražské Národní galerii.

Přitom Francouzi mají v Evropské unii jedny z nejvyšších průměrných výdělků: 2550 eur měsíčně, čili 72 tisíc korun, na což český zaměstnanec musí dělat zhruba čtyři měsíce. V Čechách a na Moravě hrála kultura vždy i státotvornou roli, takže je škoda, že se pro obyčejného občana její symboly, na jejichž provoz přispívá ze svých daní, stávají luxusem. Podobný význam má kultura třeba v Irsku. A v této zemi, do jisté míry srovnatelné s námi, je Národní galerie v Dublinu s nádhernými díly Caravaggiovými a Vermeerovými zcela zdarma, podobně jako Národní galerie v mnohem bohatším Londýně nebo Washingtonu.