Přesto existuje jediná konstanta ve spotřebních zvyklostech, která se nemění - na vysoké úrovni se už po desetiletí drží spotřeba piva a tvrdého alkoholu.

Jestliže v roce 1989 výdaje na potraviny a nealko nápoje pohltily třetinu průměrných příjmů, loni to bylo podle Ministerstva práce a sociálních věcí jen 19,6 procenta. Spolu s výdaji na alkohol se pak tento podíl zvýšil na téměř 22 procent výdajů domácností.

Podle ekonomů je to správný vývoj

V zemích eurozóny za potraviny, nápoje a tabákové výrobky utratí domácnosti v průměru 19,3 procenta, uvedla ČTK. Například Britové ale vynaloží za toto zboží jen 14,6 procenta svých výdajů, Rakušané 15,4 procenta a Němci 16,4 procenta.

Obdobný vývoj lze očekávat i v ČR. Ekonomičtí analytici tvrdí, že změna struktury výdajů je přirozený proces, který dokumentuje, že ekonomika jde správným směrem. Přitom rostou náklady spojené s bydlením, zejména v souvislosti se zvyšováním cen energií a vody. Ceny za potraviny, elektroniku či vybavení domácností buď stagnují, nebo i klesají.

Struktura výdajů průměrné české domácnosti v roce 2005
položka procento z celkových výdajů změna proti roku 2004
Potraviny, nealko nápoje 19,6 -0,6
bydlení, energie, voda 18,5 0,6
doprava 10,3 0,0
rekreace a kultura 9,6 -0,5
ostatní služby a zboží 9,5 0,2
rodinné investice 8,1 0,8
bytové zařízení 6,2 0,2
odívání, obuv 5,1 -0,4
stravování, ubytování 4,6 -0,1
pošty a telekomunikace 4,2 -0,1
alkohol, tabák 2,6 0,0
zdraví 1,8 0,0
vzdělávání 0,5 -0,1
Zdroj: MPSV

Přes sbližování základní struktury spotřeby si české domácnosti udržují určité specifické rysy. Výdaje na zdraví , tedy výdaje za léky, lékaře, ošetření, představují zhruba 1,8 procenta z celkových výdajů, výdaje na vzdělání představují pouze 0,5 výdajů z celkových rodinných rozpočtů.

Je to samozřejmě odraz toho, že za lékařskou péči se převážně neplatí, vzdělání od základního po vysokoškolské je v Česku zdarma a na nutnost celoživotního vzdělávání, jako podmínky pro udržení pracovních míst například formou různých placených kurzů jsme si ještě v České republice masově nezvykli.

Lidé kupují méně masa i mléka

Mění se i spotřebitelské návyky. Méně se kupuje vepřové a hovězí maso, naopak více zelenina, ovoce. Méně se konzumuje mléko a mléčné výrobky, a to i přes řadu osvětových kampaní.

Při nákupech hraje svoji roli i cena, kupuje se méně dražšího hovězího i vepřového, zato více cenově dostupného kuřecího masa.

Na tradičně vysoké úrovni se drží spotřeba piva a tvrdého alkoholu. Pokud bychom počítali cenu půl litru desetistupňového piva v průměru 17 korun, každý občan, včetně kojenců vypil za rok v průměru pivo za 5 457 korun. Pokud někdo konzumuje denně deset piv po 17 korunách. za rok ho tento koníček stojí přes 62 tisíc korun.