Článek
Přesto existuje jediná konstanta ve spotřebních zvyklostech, která se nemění - na vysoké úrovni se už po desetiletí drží spotřeba piva a tvrdého alkoholu.
Jestliže v roce 1989 výdaje na potraviny a nealko nápoje pohltily třetinu průměrných příjmů, loni to bylo podle Ministerstva práce a sociálních věcí jen 19,6 procenta. Spolu s výdaji na alkohol se pak tento podíl zvýšil na téměř 22 procent výdajů domácností.
Podle ekonomů je to správný vývoj
V zemích eurozóny za potraviny, nápoje a tabákové výrobky utratí domácnosti v průměru 19,3 procenta, uvedla ČTK. Například Britové ale vynaloží za toto zboží jen 14,6 procenta svých výdajů, Rakušané 15,4 procenta a Němci 16,4 procenta.
Obdobný vývoj lze očekávat i v ČR. Ekonomičtí analytici tvrdí, že změna struktury výdajů je přirozený proces, který dokumentuje, že ekonomika jde správným směrem. Přitom rostou náklady spojené s bydlením, zejména v souvislosti se zvyšováním cen energií a vody. Ceny za potraviny, elektroniku či vybavení domácností buď stagnují, nebo i klesají.
| Struktura výdajů průměrné české domácnosti v roce 2005 | ||
| položka | procento z celkových výdajů | změna proti roku 2004 |
| Potraviny, nealko nápoje | 19,6 | -0,6 |
| bydlení, energie, voda | 18,5 | 0,6 |
| doprava | 10,3 | 0,0 |
| rekreace a kultura | 9,6 | -0,5 |
| ostatní služby a zboží | 9,5 | 0,2 |
| rodinné investice | 8,1 | 0,8 |
| bytové zařízení | 6,2 | 0,2 |
| odívání, obuv | 5,1 | -0,4 |
| stravování, ubytování | 4,6 | -0,1 |
| pošty a telekomunikace | 4,2 | -0,1 |
| alkohol, tabák | 2,6 | 0,0 |
| zdraví | 1,8 | 0,0 |
| vzdělávání | 0,5 | -0,1 |
| Zdroj: MPSV | ||
Přes sbližování základní struktury spotřeby si české domácnosti udržují určité specifické rysy. Výdaje na zdraví , tedy výdaje za léky, lékaře, ošetření, představují zhruba 1,8 procenta z celkových výdajů, výdaje na vzdělání představují pouze 0,5 výdajů z celkových rodinných rozpočtů.
Je to samozřejmě odraz toho, že za lékařskou péči se převážně neplatí, vzdělání od základního po vysokoškolské je v Česku zdarma a na nutnost celoživotního vzdělávání, jako podmínky pro udržení pracovních míst například formou různých placených kurzů jsme si ještě v České republice masově nezvykli.
Lidé kupují méně masa i mléka
Mění se i spotřebitelské návyky. Méně se kupuje vepřové a hovězí maso, naopak více zelenina, ovoce. Méně se konzumuje mléko a mléčné výrobky, a to i přes řadu osvětových kampaní.
Při nákupech hraje svoji roli i cena, kupuje se méně dražšího hovězího i vepřového, zato více cenově dostupného kuřecího masa.
Na tradičně vysoké úrovni se drží spotřeba piva a tvrdého alkoholu. Pokud bychom počítali cenu půl litru desetistupňového piva v průměru 17 korun, každý občan, včetně kojenců vypil za rok v průměru pivo za 5 457 korun. Pokud někdo konzumuje denně deset piv po 17 korunách. za rok ho tento koníček stojí přes 62 tisíc korun.