V České republice existují dva druhy invalidních důchodů - částečné a plné. Částečně invalidním se člověk stane, pokud mu kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu, který trvá déle než rok, klesne schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 procent. Plně invalidním je uznán, pokud mu pracovní schopnost klesne nejméně o 66 procent.

Doktor je svázán vyhláškou

Zdravotní stav posoudí lékař Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Pak podle vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb. (která provádí zákon o důchodovém pojištění) stanoví typ důchodu.

"Lidé si často myslí, že lékař sám může nějak svévolně, podle vlastního uvážení, přiznat částečnou nebo plnou invaliditu. Ale on je opravdu svázán zmíněným předpisem," upozornila Helena Pelikánová, vedoucí oddělení metodiky důchodového pojištění České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Jde o poměrně tlustou bichli, ve které jsou rozepsány nejrůznější nemoci a postižení a k nim pak přisouzeno určité procento poklesu schopnosti výdělečné činnosti. Například ztráta sleziny nebude vůbec důvodem pro přiznání invalidního důchodu, protože znamená jen desetiprocentní pokles.

Naopak, dejme tomu chronická leukémie s mírnými projevy může být důvodem k přiznání částečného invalidního důchodu (jde až o 40procentní pokles) a stejné onemocnění s výraznými projevy je jednoznačně důvodem k přiznání plného invalidního důchodu (pokles výdělečné schopnosti 70 až 80 procent).

Částečně invalidním může být člověk uznán i tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky, plně invalidním potom v případě, že je sice schopen výdělečné činnosti, ale jen za zcela mimořádných podmínek. (Jednotlivá postižení přesně stanovují přílohy vyhlášky č. 284/1995 Sb.) Při částečné invaliditě jde například o situace, kdy má člověk udělán umělý vývod, nebo je po operaci, při které mu lékaři vyňali hrtan nebo ztratil řeč, je hluchý, či má přesně stanovená ortopedická postižení.

Doba pojištění pro vznik nároku
věk doba pojištění
do 20 let méně než jeden rok
20 až 22 let jeden rok
22 až 24 let dva roky
24 až 26 let tři roky
26 až 28 let čtyři roky
nad 28 let pět roků z posledních 10 let před vznikem invalidit
Zdroj: ČSSZ

U plné invalidity jsou to případy, kdy je člověk zcela nevidomý na obě oči, ztratil obě dolní končetiny v bérci a výše nebo horní končetiny v zápěstí a výše, je ochrnutý, trpí těžkými formami duševních nemocí atd.

Konkrétní nemoce a postižení jsou v těchto případech přesně specifikovány a neplatí pro ně ono procentní vyčíslení, o kterém jsme hovořili výše.

Postižení se nesčítají

I přesto, že některý člověk trpí hned několika různými postiženími, může se mu stát, že nebude vůbec uznán invalidním. Jde o to, že jednotlivá postižení se nesčítají. Lékař najde nejzávažnější onemocnění, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, tedy takzvaně invalidizující. Ostatní postižení - ať je jich pět či více - mohou ovlivnit přiznání invalidity maximálně 10 procenty.

Zůstaneme-li u příkladu se slezinou. Za její ztrátu (pochopitelně pokud tato nezpůsobí další závažné zdravotní komplikace) je předpisem stanoveno jen deset procent. I když bude mít dotyčný dalších sedm méně závažných chorob, nestane se částečně invalidním, protože dohromady získá jen dvacet procent.

Pokud však bude některé z oněch sedmi onemocnění tak závažné, že se stane invalidizujícím, pak se situace samozřejmě změní.

"Má to svoji logiku. Mnozí trpíme nějakým zdravotním problémem, ale méně závažná onemocnění, byť jsou trvalého rázu, nás mnohdy nijak pracovně neomezují. Toto vše ovšem opravdu přísluší k posouzení výlučně pověřenému lékaři," vysvětluje Pelikánová. Nárok na částečný či plný invalidní důchod nemá ale automaticky každý, kdo se stane invalidním. Aby člověk získal nárok na důchod, musí být pojištěn. Zákon stanovuje jak přesně dlouho (viz tabulka).

Jedna možnost, jak dostat invalidní důchod bez splnění doby pojištění, ale existuje. Je to v případě, že člověk se stal invalidním v důsledku pracovního úrazu. Zde se potřebná doba pojištění nevyžaduje.