Většina bankovních poplatků nedoznala za poslední rok žádných změn. Například Česká spořitelna si dál účtuje na českém trhu běžnou cenu 6 Kč za výběr z vlastního bankomatu. Mateřská Erste Bank v Rakousku přitom nechce za tuto službu nic.

Komerční banka zdražila proti loňskému únoru u běžného účtu výběr hotovosti u přepážky z 50 na 60 korun a jednorázový příkaz u přepážky z 10 na 20 Kč. ČSOB zase zvedla poplatek za vedení osobního účtu z 30 na 50 Kč.

Vysoké poplatky přetrvávají ale i u ostatních domácích bank. Všechny bez výjimky se nyní snaží klienty nalákat na přímé bankovnictví (komunikace člověka s bankou prostřednictvím internetu či mobilního telefonu), což je pro zákazníka pohodlnější než stále chodit na pobočku a současně to bance významně šetří náklady.

Ale i za tyto služby se platí. Například rakouský zákazník Erste Bank, který má k dispozici internet, však pomocí počítače může například provést převod z konta na konto zcela zdarma.

Vyšší než jinde

Stále platí, že základní poplatky za bankovní služby jsou v okolních zemích podstatně nižší než u nás. Některé z nejběžnějších, například poplatky za příchozí platby nebo výběry hotovosti z bankomatu či u přepážky, většina německých a rakouských klientů vůbec nezná. Ti přitom mají po přepočtu na koruny v průměru téměř pětkrát vyšší příjmy než Češi.

Banky v ČR jsou podle průzkumů také až několikanásobně ziskovější než jejich mateřské ústavy v zahraničí. Z toho ale profitují především zahraniční akcionáři, případně klienti v sesterských ústavech v jiných zemích.

Některé bankovní domy totiž začaly svým vlastníkům proti dřívějšku vyplácet celý svůj zisk. Dříve vysoké poplatky v Česku často zdůvodňovaly potřebou investic do technologií, budov a školení personálu a větší část vydělaných peněz zde skutečně reinvestovaly. Dnes to však až na výjimky už neplatí.

ČSOB letos rozdělila mezi své akcionáře na dividendách 10,3 miliardy korun, tedy celý svůj loňský rekordní zisk, i část nerozděleného zisku z minulých let. Majoritní akcionář, belgická banka KBC, která z toho dostane asi devět miliard, chce podle mluvčího ČSOB Milana Tománka shromáždit kapitál, aby jej podle potřeby investovala do svých finančních ústavů ve střední Evropě.

Také Komerční banka vyplatí vlastníkům v čele s francouzskou Société Générale celý loňský výdělek 9,1 miliardy Kč a navíc 352 miliónů ušetřených v předchozích letech. Největší banka v zemi, Česká spořitelna, letos zaplatí na dividendách stejně jako loni 4,6 miliardy korun. Loni zvýšila svůj zisk o 12,3 % na rekordních 9,13 miliardy korun.

Hypotéky celkem výhodné

Potřeba silných ročníků druhé poloviny sedmdesátých let zajistit si ubytování motivovala všechny hypoteční banky v ČR v posledních letech k tomu, aby u půjček na bydlení nabídly výhodnější podmínky než v zahraničí. Umožnily jim to ale především rekordně nízké sazby ČNB.

Častý argument bankéřů, že vlastně klientům úrokové sazby u hypoték dotují a kompenzují jim tak vyšší bankovní poplatky, proto podle analytiků neobstojí. Na mezibankovním trhu jsou nyní pouze dvouprocentní úroky. Proti tomu nejlevnější půjčky na bydlení, které jsou přitom z pohledu bank dobře zajištěné, se úročí čtyřmi procenty.

Navíc jde o početnou skupinu zájemců a pro banky nesmírně zajímavé objemy dlouhodobě zúročených peněz. Ve srovnání se zahraničními ústavy pak domácí banky naopak více vydělávají například i na vyšších sazbách u kontokorentu - povoleného debetu běžného účtu.

Nejen hypotéky ale nyní hýbou domácím trhem. Bankovní domy teď těží i z rostoucího nákupního apetitu Čechů, a to prostřednictvím spotřebitelských úvěrů a kreditních karet.