Článek
Právu to ve středu potvrdil generální ředitel ČKA Zdeněk Čáp s tím, že vysoké odměny odrážejí výjimečné hospodářské výsledky státní agentury v roce 2005. Poprvé v historii totiž skončila v zisku, a to ve výši 1,58 miliardy korun.
Vedení konsolidační agentury si tak proti předloňsku znatelně finančně polepšilo. Za loňský rok si pětičlenné představenstvo agentury rozdělilo celkem 27,5 miliónu korun, což je o 4,5 miliónu více, než v roce 2004. Odměny devíti členů dozorčí rady, jež za loňský rok ještě nebyly schváleny, činily předloni 7,3 miliónu korun.
Příjmy se mají snížit téměř o polovinu
Dozorčí rada ČKA má na svém nejbližším zasedání schválit nový motivační systém pro celé vedení agentury. Celkové příjmy členů představenstva ČKA se na základě návrhu ministra financí Bohuslava Sobotky mají snížit proti loňskému roku o celých 45 procent, přičemž odměny člena dozorčí rady nesmí přesáhnout 30 procent odměny člena představenstva. Případné odměny nad tento rámec bude ministr schvalovat osobně.
Základní měsíční mzda vrchního ředitele ČKA bude i nadále činit 155 000 korun a měsíční plat generálního ředitele ČKA 209 000 Kč. "Od roku 2002 se nastavení výše základních mezd nezměnilo," řekl Právu Čáp.
Svůj celkový loňský příjem, který byl vyšší než na celé představenstvo průměrných 5,5 miliónu korun, ale šéf konsolidační agentury podle svých slov zveřejnit nemůže, protože by tím porušil závazek mlčenlivosti, který má ve smlouvě. Stropem, k němuž se loni roční odměny v ČKA vyšplhaly, je desetinásobek základní měsíční mzdy.
Nejlíp platí banky a softwarové firmy
Už příjmy vedení ČKA jsou pro naprostou většinu zaměstnanců stěží dosažitelné, ovšem špičkoví manažeři velkých komerčních finančních ústavů jsou na tom ještě lépe. Podle výročních zpráv se průměrný roční příjem člena představenstva v největších českých bankách a pojišťovnách pohybuje mezi 7 až 12 milióny korun.
V některých firmách mohou být odměny pro vedení ještě v násobcích vyšší, záleží na tom, jak jsou nastaveny motivační systémy. Motivační složka tvoří někdy více než polovinu platu.
I nepeněžní motivace
Mezi nejčastější nepeněžní bonusy patří mobilní telefon, možnost využívat služební vůz i k soukromým účelům. Řada firem přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění, manažerům na vyšších pozicích hradí různé kurzy, případně i studium MBA.
Například výdělky nejvyšších šéfů energetické společnosti ČEZ, jejímž většinovým vlastníkem je stát, loni díky rychlému růstu jejích akcií na burze dosáhly astronomických 150 miliónů korun. Firma totiž svým manažerům umožňuje, aby si podle pozice koupili určitý počet cenných papírů.
Měsíční příjem dvou třetin Čechů se pohybuje pod celostátním průměrem, tedy pod 19 tisíci korun. Nad ním naopak vysoko ční platy zaměstnanců nejen finančních ústavů, ale třeba i velkých softwarových či farmaceutických firem.
Například německý softwarový gigant SAP, který je ve svém odvětví k zaměstnancům asi nejštědřejší, platí svým lidem v průměru 118 tisíc měsíčně. Toto číslo přitom nezahrnuje příjmy vedení. Průměrné měsíční mzdy ve farmaceutických společnostech se běžně pohybují mezi 50 až 75 tisíc korun.